Nadechni se, pokud můžeš - Beatsteaks

Vyprodávají haly, na festivalech se jim klaní myriády fanoušků a zažili jeden z nejraketovějších startů poté, co se demo nahrávky Die Erste prodalo na tisíc kopií. Berlínská kapela Beatsteaks. Spojení punku, hardcoru a reggae sekvencí v jedné skupině, která se čas od času přesune do komornějších venue, aby se „poplácala“ s věrnými příznivci. Pod labelem Epitaph a s aktuální deskou nazvanou jednoduše Beatsteaks vyrazili opět po pěti letech do pražského Lucerna Music Baru.

Ti, kdo nejsou v Lucerně svátečními návštěvníky, dobře ví, že kapacita je číslem pouze orientačním, plus minus osm set lidí, takže pokud nemáte zájem zůstat uvězněni na baru nebo vyhrát místo za sloupem, je prozíravé přijít v čas. Přes nevalné promo se i půl hodiny po oficiálním zahájení sál nadále plní, někdo tasí obří transparent. Zavání to atmosférou O2 arény nacpané do krabičky od sirek.

Na pódium vbíhá trojice sígrů ze Stuttgartu a všichni bouří jako by se jednalo o headlinery. Dávka špinavého punk rocku zabalená v jednoduchých melodických riffech je po dlouhé době konzistentní předkapelou. Co na tom, že texty jsou v němčině, Hey Du je přesně ta nakažlivá, triviální vypalovačka, které nemusíte rozumět ani slovo, a stejně se jí tři dny nezbavíte. Zapomeňte na excentricko-psychedelické projevy, synťáky a zkrášlovadla v podobě tamburín a harmonik. „Wer ist Shmutzki? Wir sind Schmutzki!“

Po okraj naplněná Lucerna bez možnosti korzovat k baru brzy začíná netrpělivě přešlapovat. Mezi hudební kulisou jsou zpovzdálí slyšet Joy Division a na epickou baladu Love Will Tear Us Apart se ze tmy vynořuje Arnim Teuteborg-Weiss, Peter Baumann, Bernd Kurtzke, Thomas Götz a Torsten Scholz. Tohle jsou Beatsteak a úvodní pecka Atomic Love! Natěšené publikum se v okamžiku mění v dunící monstrum, které provází ohlušující řev. A není divu. Poslední plánovaný koncert v MeetFactory skončil fiaskem poté, co kapela byla nucena zrušit tour kvůli autonehodě bubeníka Thomase. Po čtyřleté odmlce se tak fanoušci konečně dočkali a berlínská banda servíruje škálu hitovek napříč desetiletou diskografií. Zazní punkrocková kytarovka Let Me In nebo melodické beaty singlu Say Say Say. Propojení punkrockové rytmiky, hardcoru a reggae funguje u Beatsteaks neuvěřitelným způsobem, legendární vály střídají novinky v podobě hymny Everything Went Black nebo Creep Magnet. Bezmála dvouhodinový set začíná v polovině připomínat výjevy z klipu Smells Like Teen Spirit, z roztančeného večírku se stává sauna a těžko odhadovat, zda se napěchované balkony vlní v rytmu, nebo podléhají podmínkám na hranici vakua. Nadechni se, pokud můžeš, ani náhodou nekončíme. Na závěr prvního přídavku dav stále nehodlá pustit berlínskou gruppe ze svého sevření a svorně provolává: „Beatsteaks! Beatsteask!“ Následují ještě další čtyři přídavky ovoněné několika covery (Lori Meyers nebo So Lonely od Police), pak se kapela za bouřlivého potlesku naposledy ukloní.

Úžasná atmosféra roztančeného mejdanu se zvukem jak ze studiové nahrávky posouvá čtvrteční představení na jeden z nejlepších koncertů minimálně tohoto roku.