Články / Sloupky/Blogy

Videodrome 9: Poppy - Barbie nebo vamp popkultury?

Videodrome 9: Poppy - Barbie nebo vamp popkultury?

prof. Neutrino | Články / Sloupky/Blogy | 17.03.2020

Začalo to krátkými videoperformancemi, v nichž se Moriah Rose Pereira v roli Poppy začala v rámci youtuberské influence scény pod dohledem internetového mága Titanic Sinclaira transmutovat z okrajové hvězdičky do postavy "robotické" Barbie, komentující okolní svět ze své naivní perspektivy „jiné reality“. Stala se tak zdařilou parodií na popkulturu a umělé vytváření mediálních celebrit. Slovo „umění“ tak spolu s ní nabývá svého původního významu „umělé“ (artificial).

Hudební počiny Poppy jako její debutové album 3.36 (music The Sleep To) z roku 2016 a loňské I C U (Music to Read To) byly překvapivě ambientní reminiscence na koncepty klasika žánru Briana Ena. Tato „poslechová“ alba však střídala s písňovou tvorbou na Poppy.Computer (2017) a Am I Girl? (2018). Hudebně sice ještě nešlo o žádný žánrový průlom, jednalo se spíš o stylový electroclash s retro popovým feelingem. Vyzkoušela si na nich ale i zajímavé kooperace s obdobně nastavenou performerkou Grimes nebo ostříleným producentem Diplem. Kardinálním moment nastal až při závěrečném songu X z alba Am I Girl?, který se vymykal dosavadní koncepci její tvorby svým příklonem k surovým metalovým riffům v noblesní kombinaci s mainstreamovým popem. Primární byl až její vizuální rozměr v podobě kontroverzního klipu, kde Poppy s lehkostí střídá polohy hippie kněžky a krvavého sexuálního vampýra, viz Videodrome 7).

V průběhu loňského roku Poppy zveřejňovala jeden klip za druhým: horror-goticky laděný Scarry Mask, dále I Disagree, parodující korporátní hudební průmysl, minimalisticky dekadentní Choke nebo Bloodmoney coby kritiku falešné křesťanské morálky. Za pozornost stojí i song Concrete, fantasy video Fill The Crown či letošní černobílé retro Anything Like Me. Svérázná vizualita jejich klipů, často kombinující glitter, glam s emo estetikou, tak už definitivně přebrala primární roli její tvorby a Poppy je už více multimediální performerka měnící své role jako chameleón než pouhá interpretka coby nástroj producentů. Ideální strategie v době upřednostňování vizuální kultury před poslechem albové produkce, i když I Disagree může být i aspirantem na album roku.

I Disagree charakterizuje stylové střídání metalových výbojů, popu, elektra, trapu a zvukových experimentů, čímž může připomenout třeba postmoderní orgie Mikea Pattona s jeho projektem Peeping Tom. Postmoderna sice už nějaký čas neplní v umění svou původní subverzivní úlohu, nicméně umanutý návrat k tradici je zas jen touha po minulosti, kterou nelze naplnit. Poppy to reflektuje a hledá další východiska z nostalgické opatrnosti normalizace globálního popu, který trefně popsal Karel Veselý. Poppy hledá novou, parodicko-anarchistickou polohu, kam by se pop mohl vydat, pokud nechce skončit jako vycpávka reklamních spotů. Bez rozpaků se tak umělkyně může zařadit po bok ikon feminního popu jako M.I.A., FKA Twigs nebo Rosália, které sice mají prozatím na sociálních sítích větší sledovanost, ale to se brzy může změnit.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Katetr: Nedívej se, mami! (a další prolákliny kontinua)

Jarmo Diehl 11.04.2021

Číslo jedna na streamech drží Refew x Roleeexx, kteří repujou o tom, že jen oni jsou real. Co je nového u Milion+? Black metal, folklór i písničkáři. Peklo.

Šejkr #50: Sejde z mysli?

Michal Pařízek 08.04.2021

O Praze ožralé, nočních procházkách, porušování zákona i pozoruhodném algoritmu zasutých vzpomínek. Před dnešním vysíláním dalšího Šejkru na Radiu 1.

Katetr: Jak zrecyklovat stovky dýlerpytlů

Jarmo Diehl 04.04.2021

Acid punk, gotika, slowcore i poštovní kufr Olivera Torra. Marpo, Ben Cristovao a další roztleskávačky. Na strunách srdečních.

Anketa: Promo vs. video (Soundczech)

redakce 31.03.2021

Účastníků výzvy SoundCzechu se ptáme, jak spolupráce dopadla a jak lze videoformátu využít v rámci propagace.

Šejkr #49: Máme se dobře, ale špatně to snášíme.

Michal Pařízek 25.03.2021

Když je ráno hezky, tak je fajn, když není, tak je to nanic. Trochu prvobytně pospolná společnost, ano… O Haně Hegerové, Danu Sartainovi i Radiu 1.

Vstupní prohlídka: Sam Handwich

redakce 22.03.2021

Čtveřice mladých můžu spojuje své síly do chutného akusticko-elektronického sendviče s příchutí šťavnatých syntezátorů s bohatou kytarovou oblohou. Co nám o sobě řekli?

Šejkr #48: Co je to vlastně to rádio?

Michal Pařízek 10.03.2021

Noční telefonáty moderátorům jsem si pak vybavil, když o podobných zkušenostech plamenně vyprávěla Apačka, která si díky svému unikátnímu tempu vybrala pro pořad Moonshine právě noční směnu.

Nick Cave a Warren Ellis o zmaru a odchodech

Veronika Mrázková 03.03.2021

Z desky ční fatalismus i sentiment. Koneckonců, výmluvné jsou už názvy skladeb: Hand of God, Old Times, Lavenders Field, Balcony Man.

Čavalenky – Čekáreň

redakce 09.02.2021

Jakubu Šímovi odvyprávěl rapper Čavalenky v rozhovoru pro tištěný Full Moon povídku v záhoráckém dialektu. Přinášíme plné znění.

Šejkr #47: La cumbia del pichamán

Michal Pařízek 05.02.2021

Mezinárodní den coververzí. Taková blbost. Nejdříve jsem se tomu dost dlouho smál, pak o tom další tři týdny přemýšlel a posledních pár dní neposlouchám nic jinýho.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace