Pavlína Sedláčková | Články / Recenze | 18.12.2023
Americká indiefolková superskupina Boygenius vždy hledala hudební inspiraci nejen sama v sobě a kostrbatosti mezilidských vztahů, ale i v temných hlubinách vesmíru. Ať už se jednalo o EP Boygenius z roku 2018 nebo letošní debutové album The Record, hvězdy, černé díry, sny o cestě na metaforický měsíc a hořkosladké vzpomínky nezůstaly opomenuté. Phoebe Bridgers, Julien Baker a Lucy Dacus v této tradici pokračují i na novém EP The Rest. Za využití jemných vokálních melodií a fyzikálních metafor se trio obrací zpět k příběhům o nejistotě, hledání identity a zlomené důvěře a vypráví jejich poslední kapitoly.
Oproti předchozím nahrávkám se The Rest více zaměřuje na minimalismus a klade silnější důraz na harmonie. Zvuk balancuje mezi melancholií a nostalgií a připomíná tak dlouhou cestu, kterou Boygenius zatím absolvovaly. Jednotónový beat v úvodní skladbě Black Hole střídá hřejivé, byť upřímné drnkání strun. Tichý upozaděný syntezátorový podklad hladce přechází v nakovovělou, reverbovanou a vzestupnou klávesovou stupnici. Hned v prvních padesáti vteřinách od spuštění přitáhne kompozice svou gravitací a nenabízí prostor k úniku. Osamělá sonda Voyager se opodál vzdaluje od vlastního domova a ztrácí rytmus, jen aby ho se zpožděním znovu našla. Nezamýšlený povzdech Julien Baker v Powers, podtržený závěrečnou, téměř smuteční výpovědí křídlovky Nata Walcotta z Bright Eyes, dokonale vyjadřuje únavu z objevování sebe sama na pozadí současné společnosti.
Nebýt poměrně široké základny producentů spojených se sólovými kariérami zpěvaček a krátkého rozsahu nahrávky, EP by pravděpodobně plynulo uhlazeněji a vyjadřovalo větší soudržnost skupiny. Boygenius ale tyto kosmetické problémy skvěle zakrývají svými textovými dovednostmi a The Rest tak celkově nestrádá.
„I never rode a motorcycle, I never smoked a cigaret,“ zpívá Lucy Dacus hlubokým altem ve skladbě Afraid of Heights a určuje tak středobod, okolo kterého se otáčí nejen většina nahrávky, ale i spojení s The Record. Nihilistický vztah z rockové Satanist graduje na pozadí následků, které přináší, a končí v uvědomění si hodnoty života. V navazujícím a neurčitém Voyageru se Phoebe Bridgers po dlouhé cestě na měsíc skrz Me & My Dog a Letter to an Old Poet konečně za lehkého táhlého zpěvu dostává na jeho povrch a ve vší volnosti utíká ze spárů toxického vztahu.
The Rest oproti předchozí tvorbě Boygenius možná trpí svými nedostatky, jistou monotónností a krátkým rozsahem, titul „povedené EP končící jednu éru“ jí ale upřít nelze. Stejně jako by se vesmír nedokázal obejít bez rychle se rozpadajících částic na svém konci, ani trilogie nahrávek by nefungovala bez pomíjivého a komorního zvuku The Rest.
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.