Šejkr #181: Poslední metr
Dneska v osm večer mix ještě podezřelejší než obvykle. Krásné věci Pebble Seven, Hannah Peel & Beibei Wang, Cyrila Kaplana nebo Asna, a pochopitelně Ibeyi! For Heaven’s Sake!
Šejkr #180: Za plotem?
Do pražské galerie ve Ville Pellé chodím docela často, ale poutače jsem si předtím nevšiml. Nebo tam nebyl?
Posel dobrých zpráv, Tom Skinner
Co spojuje Matthewa Herberta, Shabaku Hutchingse a obě Moruše Jany Kirschner? Právě osoba Toma Skinnera, jehož diskografie se blíží k úctyhodným dvěma stovkám nahrávek.
Šejkr #179: Redoblás
Všechny krásy světa, pokud na ně má člověk čas. Lekce (nejen) flamenco tleskání s Rocío Marquez by byla mnohem přínosnější, kdyby během ní člověk nemusel odpovídat na emaily.
Šejkr #178: „Kind words make me cry harder than gunshots.“
Skutečně jen málokdy se dostanete tak blízko duši tvůrce, tak hluboko do jeho tvůrčího procesu, málokdo své postupy i omyly dokáže odhalit tak upřímně.
Šejkr #177: Zabijačka
Transparent s nepřehlédnutelným souslovím vévodí mnoha fotografiím z úterního kulturního protestu ve slovenské metropoli.
Preview: Peel Slowly and See 2026
Dvoudenní intenzivní akce se jmény zvučnými i zcela neznámými, letošnímu line-upu sice vládnou Efterklang, ale pár neméně zajímavých tipů najdete níže.
Šejkr #175: Mimo čas
Zajímavé, jak dokáže jazyk změnit výraz, možná i barvu? Minulá noc je jak jinej život, indeed.
Šejkr #174: Malér
Beztak se za těch pár hodin, než tohle vyjde, stane dalších třicet dva zásadních událostí, změn a posunů. Rychlá doba? Oxymóron.
Nejlepší texty Full Moonu 2025: Čaroděj z předměstí (DJ K)
Jedním z nejžhavějších jmen žánru je DJ K, jehož album Rádio Libertadora! je jednou z nejvýraznějších nahrávek roku. Díky rytmu, vzdoru a čarodějnictví.
Šejkr #172: Je to nebezpečný
Po letech mi hraje Půlnoc a jsem v tom od prvního tónu, od první rytmické figury, nakonec třikrát za sebou. Ne snad že bych zapomněl, ale nějak mi to prostě najede...
Šejkr #171: Pomalé vlny
Tehdy jsem prvně slyšel track Nemám koho obdivovať, v němž se potkala s Berlin Manson, a ptal se jí, co tam s těmi stokári dělá.
Šejkr #170: VM
Dobře, na náměstí nás s festivalem nepustí, ale to se vlastně nestalo nikdy. Možností je i tak víc, než potřebujeme a stihneme využít.
Šejkr #169: Levante y poniento
Ta dvě slova mi přes veškerou původní skepsi ležela v hlavě celou dobu. Ne že bych nějaký ten „levante“ podnik ve městě potkal, ale podivných míst tam byla spousta.
Šejkr #168: Světlo
„Ty máš vytetované Motomami, to je krásný. Dneska jsme si pouštěli Lux,“ říká mi Luisa Almaguer, když usedneme k rozhovoru, zasměju se a opáčím, že já dvakrát.
Šejkr #167: Zastavení v nepaměti
Přecházím skrz milované Bezručovy sady, jedenáct večer a tradičně pusto. Podzim, který letos přišel kupodivu nenápadně, zlověstně mlčí, listy padají rovně dolů, jako by je jejich odchod ani nezajímal.
Šejkr #166: Mor
Nahodilé záznamy výseče reality. Od té doby mi ta věta leží v hlavě, převracím ji tam a zpátky, schovávám a odkrývám, mažu a podtrhávám. A leží tam pořád.
Šejkr #165: Rutina
Daily Routine od spektakulární dvojice Adam Dragun a Fvlcrvm je bezesporu jedním ze zásadních bangerů roku, mám pocit, že už se celkem dlouho nestalo, aby snad všechny texty o nějakém albu zmiňovaly jednu konkrétní a vždycky stejnou píseň.
Šejkr #164: „Je vymalováno, uklizeno.“
Stačí jen občas vylézt na ulici a cítit to pohasínající teplo při brzkém soumraku. Krása.