Články / Recenze

Strženi vírem (Swans)

Strženi vírem (Swans)

Kryštof Kočtář | Články / Recenze | 23.06.2023

Nejnovější studiové album The Beggar amerických Swans dělí od vydání toho předchozího necelé čtyři roky, přesto se zdá, jako by to bylo daleko více. Jednak proto, že ty roky byly nebývale vytěžující (covid, válka na Ukrajině…), ale taky je to nejspíš dáno motivy stáří, smrti a jakýmsi loučícím se podtextem nahrávky. „When Michael is gone, some other will come,“ zpívá Michael Gira, hlavní tvář kapely, rozhodným hlasem. Jeho vokál nás provází po celou desku a jako průvodce dokáže smířlivě uchlácholit i vyděsit. Vše má plně pod kontrolou a zve nás do svého nitra. To je všepohlcujícím vírem, v němž je snadné se ztratit.

V úvodní The Parasite jako by nám našeptával přímo do ucha, místy chraplavě a sípavě, jindy silně a zvučně, provázený vybrnkáváním na akustickou kytaru, která svou strohostí vyvolává pocit vyprázdnění, osamělosti. „Come to me, feed one me,“ zaznívá zlověstně. Vše se pak překlene k příkřejším dlouhým tónům, éterickému vanutí. Obdobně znepokojivě působil i singl Paradise Is Mine. Připomíná zvuky z dáli doléhajícího nočního rituálu, jakéhosi zaříkávání, a přesně takový má účinek: znejistí a vyvolá husí kůži, pod níž se otázky „Am I ready to die?“ a „Is there really a mind?“ přímo zarývají. Dojem onoho stahování do víru pak obstojně budí titulní The Beggar – cyklíme se v repetitivní mystické melodii pro kytaru –, ale až hmatatelně jej zpřítomní předposlední, nejexperimentálnější skladba The Beggar Lover (Three). Stopáží přesahuje čtyřicet minut a formou připomíná zvukovou koláž. Pod hladinou se táhnou spodní proudy, jež dokáží strhnout a občas něco vyplaví na povrch. Z ponorné změti droneového hučení stoupají útržky dětmi pronášených říkanek, hřmící tympán, ale též samply skladeb z předchozího alba.

The Beggar se ovšem neutápí v temných vlnách. Ačkoli skladba Michael Is Done může textově vystrašit, její oslavné vyústění povznáší. Ozývá se bití kostelních zvonů, které rozhodně není depresivní – skoro se nabízí říci, že Michaelovi neodzvonilo. Hymnické a triumfální zvony zaznívají i v dalších písních, mnohdy doprovázeny chorálem. Stejně tak přijde řada i na uvolňující cinkot zvonků, ukolébat svedou i jemné tóny lap steelu, do nichž Gira povzbudivě zpívá: „Freedom from fear!“ Nejopojnější je pak bezesporu skladba Ebbing, která vynáší k hladině. Objevují se i rychlejší a krapet přímočařejší skladby jako postpunková Los Angeles: City of Death. Závěrečná a v tempu taktéž rychlá The Memorious stojí na pevných pilířích rázné basové linky, její cyklická melodie vysvobozuje.


Ačkoli se v Girovi odehrávají různé vnitřní boje, opět se mu zdařilo přetavit je v arteterapeutické a posluchačsky fascinující album. To se mění náladami i tóny, stahuje nás do bezvýchodných hloubek i pozvedá k výškám, a navzdory tematizaci smrti a zániku nepůsobí jako rozloučení. Byť si tak Gira možná připadá, The Beggar dokazuje, že „Michael is NOT done“.

Obsáhlejší recenzi nového alba Swans najdete v letním dvojčísle Full Moonu, které vyjde 3. července.

Info

Swans - The Beggar (Young Gods, 2023)
Bandcamp

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dobro došli u bad trip (Nemeček)

Dan Sywala 19.02.2024

Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.

Aye, captain! (The Longest Johns)

Jiří V. Matýsek 16.02.2024

Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.

Zápas agresívnej klubovej estetiky s distingvovanosťou orchestrálneho zvuku (julek ploski)

Dušan Šuster 12.02.2024

Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.

Jednoduchá každodennost světa (Moře dní)

Veronika Tichá 25.01.2024

Deska je mixem nostalgických stesků i veselí v podobě melancholických balad, bedroom popových lovesongů nebo rychlejších kytarovek.

Prostor plný apatie a úzkosti (Metro Riders)

Jaroslav Myšák 23.01.2024

Už předchozí deska projektu Metro Riders, za kterým stojí švédský hudebník Henrik Stelzer, pracovala se zvukovým prostředím, který si asociujeme s filmy osmdesátých let.

Dojmy ze světa plného absurdit (Flat Worms)

Eva Karpilovská 19.01.2024

Flat Worms na albu Witness Marks v krátkých a úderných písních skvěle pracují s doplňujícími se nástroji a efekty.

Babie leto viac než pavučiny (Dušan Vlk)

Veronika Vagačová 16.01.2024

V porovnaní s predchádzajúcimi albumami vidno posun, Babie leto v podzemí je mierne serióznejšie, vyspelejšie.

Život v strachu (Chimamanda Ngozi Adichie)

Mária Karľaková 28.12.2023

Adichie poznáme ako bojovníčku za práva žien skrz knihy Feminizmus je pro každého a Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních.

Silné texty a melodický chaos (Labasheeda)

Markéta Kovaříková 21.12.2023

Stejně jako láska, která je ústředním motivem některých písní, může i album působit chaoticky, občas depresivně, dokáže vyvolat smutek, ale zároveň zalít pocitem štěstí.

Velký žal malé duše (S večerem přichází tíseň)

Barbora Klempířová 19.12.2023

Nizozemská autorka Marieke Lucas Rijneveld získala v roce 2020 Mezinárodní Man Bookerovu cenu za své z části autobiografické dílo S večerem přichází tíseň.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace