Martin Řezníček | Články / Reporty | 25.02.2017
„Myslíš, že dá dneska freestyle a půjde mezi lidi?“
„Jasně, že jo. Je to přece Astronautalis.“
Miluju banální rozhovory před koncertem, kdy člověk ví, co má čekat, ale o to šťastnější je, když se mu očekávání naplní.
Předskokanka Aby Wolf má s Astronautalisem společnou nejenom řadu koncertů, ale i hometown Minneapolis. Chlad minnesotských borových hájů od ní ale nečekejte. Zpěvačka vystupuje sama a doprovází se na sampler a drummer pad, k přednahraným smyčkám přičarovává neartikulované vokální linky kombinované s lyrickými pasážemi. Hlas promlouvající výraznými emocemi vás zavede do míst, kam se toužíte podívat, ale leckdy marně hledáte cestu – stejně jako se to stalo návštěvníkům Music Baru pražské Lucerny.
Astronautalis na indie elektronický set navázal pomalejšími „smutnými songy“, a přestože svoje slova do mikrofonu sypal s obvyklou vervou, obecenstvo jako by na něco čekalo. A to něco přišlo po šesti skladbách: „Už žádný smutný písně. Teď přijde bordel. Všichni budete tančit – je jedno, jestli to neumíte, všichni tančíme na hovno. Všichni budete zpívat – je jedno, jestli to neumíte nebo neznáte slova, nějaký si vymyslete. Všichni tančí, všichni zpívaj. A žádný čuráctví!“
Jak řekl, tak se taky stalo, a bylo fuk, že jsme od něj tenhle proslov už slyšeli. Vibe se rozjel s čistě hiphopovými i bluesem říznutými tracky a člověk nemusel věřit v Boha, aby pochopil, o čem je Running Away from God, a nemusel být ztracený, aby se našel v The River, the Woods. Porci soulového písničkářství jsme dostali, když se DJ chopil kytary a společně vysekli akustickou verzi Cut My Body Loose. Pak se vrátila striktní dikce – hadr nasáklý potem a vymáchaný v kýblu špinavého grimeu měl nášivku Sike! a borec nám ho hodil přímo do ksichtu.
O Astronautalisovi kolují legendy. Maximální nasazení a entuziasmus, zabijácká flow, umění strhnout pár lidí i narvaný klub. V Lucerně se všechno potvrdilo a došlo i na pověstný freestyle, ve kterém nám s gustem odrapoval zážitky z české a slovenské tour.
Astronautalis (us), Aby Wolf (us)
23. 2. 2017 Lucerna Music Bar, Praha
foto © Vlastimil Vojáček
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.