Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | Do 30.11.-0001
Někdy zní název kapely jako magické zaklínadlo a někdy jsou kapely kouzelné. Obojí platí o Aluk Todolo. Francouzská instrumentální trojice zanechala řádnou stopu na loňském ročníku festivalu Brutal Assault, letos si v pražském sklepu Underdogs‘ střihla samostatný koncert. Magie zůstala, vyvstaly ale momenty, u kterých nezbylo než kroutit hlavou.
Třeba domácí support, resp. pořadí vystupujících. Otvírali Náv, objev domácí blackmetalové scény. Trojice přivezla nejtvrdší set večera postavený na kontrastech zběsile maniakálních pasáží s pomalými, až doomovými mezihrami. Nebylo to tak detailní a zvukově hravé jako na albu, pochopitelně, dopředu se prodrala zvuková intenzita a působivost okamžiku podpořená démonicky rudým světlem, svíčkami i soustředěností muzikantů.
Pak rozjel svůj introvertní, ambientní set Tomáš Niesner. Hluk, zvuková matérie, ze které postupně, jako z mlhy, vystupoval pulzující rytmus, aby se tamtéž zase utopil. Po útočných Náv celému večeru spadl řetěz. Na to, aby se člověk dokázal do Niesnerovy hudby plně ponořit – a že ta to vyžaduje – byla už energie publika příliš vyšponovaná. Niesnerovi, klečícímu na zemi u svých mašinek, by to více slušelo na začátku programu. Atmosféru totiž dokázal vystavět parádní, jen se na jeho snovou, meditativní hudbu ladilo poněkud obtížně.
fotogalerii z koncertu najdete zde
Aluk Todolo jsou mistři v tom, jak z mála vydolovat hodně. Platí to o jejich hudbě, platí to i o vizuální stránce koncertu. Hudebně se od blackových náznaků mixovaných s krautrockovou hypnotičností na starších deskách přesunuli spíše k jakémusi hutnému space rocku, který omamuje šamanskou přímočarostí basy a bicích a trhá nepředvídatelnou kytarou. Ta se pro změnu od mantrických, jen na několika tónech postavených sólech pohybuje až k drtivým plochám kytarových vazeb. Účinek to má doslova transovní, Aluk Todolo vyvolávají strnulé, zasněné pohledy i divoké taneční kreace. Jevišti ponořenému do tmy a houstnoucí mlhy dominovala zavěšená žárovka, která muzikanty osvětlovala podle intenzity elektřiny, již kytara spotřebovávala. Jednoduché a vysoce efektní.
Konec přišel až příliš brzy. Po třičtvrtěhodině bylo po všem, kapela se schovala za černý závěs a k přídavku ji nepřesvědčilo ani mohutné vytleskávání. Nečekávaný závěr jako by koncert připravil o katarzi. Takhle zůstalo jen u pokrčení ramen a pocitu neuzavřenosti.
Aluk Todolo (fr) + Náv + Tomáš Niesner
28. 8. 2019 Underdogs', Praha
foto © Lucia Banáková
Veronika Mrázková 14.10.2020
"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.
Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020
Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!
Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020
Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...
Michaela Šedinová 09.09.2020
Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.
Václav 04.09.2020
Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.
Adéla Polka 04.09.2020
Funguje to. Nenásilně a vkusně.
Vadim Petrov 01.09.2020
Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.
Michal Pařízek 30.08.2020
Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.
Jakub Šíma 25.08.2020
Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.
Jan Starý 19.08.2020
Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.