Články / Reporty

Pohoda Festival: When I say Major, you say Lazer! (den první)

Pohoda Festival: When I say Major, you say Lazer! (den první)

David Čajčík | Články / Reporty | 12.07.2013

Od parkoviště vypadá Pohoda jako obří pouť. Modré špičky obřích šapitó prodlužují panorama kopců dookola a barevné diody adrenalinových atrakcí vytvářejí proti temnému nebi světelné obrazce. V původním smyslu slova znamenala pouť pouze akt putování, kolotoče se připojily až později. I na trenčianské letisko lidé putují z různých koutů bývalé federace, ať už kvůli některé z hudebních či literárních stagí nebo jen kvůli atmosféře samé. Kolotoče také přijely až později.

Hudební program odstartovala dvojice z New Jersey - The Bots. I když už nejsou tak děsivě mladí jako na začátku kariéry, zejména bubeník Anaiah Lei se svým obřím afrem vzbuzuje minimálně milé úsměvy. Bratři bojovali se zvukem, bojovali s technikou a trochu i s nerozehřátým publikem. Dá se říct, že po hodinovém snažení svůj rock'n'rollový boj vyhráli, i když ti, co viděli jejich klipy, čekali možná ještě větší nářez.

Zabloudivším Pražákům na koncertě Pražského Výběru bylo hej. Hej bylo i Slovákům a vlastně úplně všem. Upír Michael Kocáb vylezl z rakve po DJském intru s mash-upem hitů zrestaurované kapely. Sebeironie jim nechybí a ke vtipným oblečkům přidali i divadelní skeče se smrtkou. Ale hlavní je přece jenom hudba, kterou kromě viditelné nadšeného Čoka hnali kupředu střídající se bubeníci z různých epoch historie formace, došlo i na dvojité sólo na bicí. Takhle mají vypadat reuniony. S Kaiser Chiefs na druhé stagi se festival přesunul zase do Anglie, takže britské vlajky v obecenstvu vlály jak na Glastonbury a křivka nadšení eskalovala hned dvakrát - poprvé uprostřed setu při Ruby (Ruby Ruby Ruby Ruby Ruby!!!), poté když zpěvák Ricky Wilson vylezl na ,,hradby“ vedle davu a odzpíval celou píseň k nataženým rukám fanoušků.

,,When I say Major, you say Lazer! Major! Lazer!“ Projekt Dipla, který si na live performance bere velkou skupinu pomocníků zahrnující DJs, MC i tanečnice, zbořil taneční stan show startující housem, co se přes reggae/dancehallovou část dostala až k dubstepu a drum and bassu. Ani nebyla potřeba klasická hláška, že lidi mají skákat all the way to the back, žádná hranice mezi kotlem a zbytkem neexistovala. Extravagantní vystoupení s kartónovýma pračkama na pódiu (nebo něčím sci-fi, co pračky připomínalo), obří průhlednou koulí, ve které se Diplo projel po davu a absurdně sexistickým songem Bubble Butt (klip stojí za to), při kterém si desítka vyvolených dívek z publika přede všema zatančila. A jedna z nich si bude pamatovat, že vytahovat smartphone místo ladných pohybů svých boků znamená okamžitý vyhazov. Nekompromisní, ale fér.

Na vynikající a zábavnou show Major Lazer navázal Diplo samostatným setem, který byl sice předropovaný, ale umně zmixovaný. Get Lucky, Internet Friends nebo snad nejvíc remixovaný track poslední doby Crush on You - komu by se chtělo jít první večer spát? A nakonec stojí za to zmínit The Smashing Pumpkins. Headlineři na Pohodě nejsou jen náhodná selekce s komerčním potenciálem, ale jak píšou pořadatelé ve festivalovém Týždni, legendy typu Pumpkins mají pro čtyřicátníka určitou nostalgickou hodnotu a novou generaci můžou oslovit zase něčím jiným. Bohužel ,,silent diskem“ hned zezačátku neoslovili nikoho, zvláště když nerozdali sluchátka. A i když se nakonec zvuk o něco zlepšil, rozpačitý dojem z vystoupení ve mě zůstal. Narvané prostranství před Bažant stagí odzpívalo největší hity a nejsilnější momenty nastaly, když hlas Billa Corgana vzlétal sám po přistávací dráze letiště a basová linka Nikoly Fiorentiny hledala svou cestu skrze desetitisíce noh na betonu.

Dříve byl čtvrtek rozehřívacím dnem, ale shodou okolností včera se představily hned dvě velké alternativní skupiny z Británie a Ameriky, což na úplnou rozcvičku nevypadalo. A to, že je nakonec svou vstřícností překonalo ,,hloupé“ vesmírné elektro, na věci nic nemění.

Info

Bažant Pohoda
11. 7. 2013, letisko, Trenčín (sk)

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

No importa tu cara, importas tu (Austin TV)

Kryštof Kopec 27.02.2024

Když na jaře minulého roku Austin TV oznámili comebackový koncert, lístky se vyprodaly během tří minut.

Co se děje v pokojíčkách (Holly Humberstone)

Klára Řepková 22.02.2024

Koncert je stejně jako její tvorba hořkosladká óda na ranou dospělost se všemi intenzivními láskami, propitými večery i pocity neukotvenosti a opuštění a hledáním sama sebe.

Brutalita v croptopu (Knocked Loose & Deafheaven)

Marek Hadrbolec 21.02.2024

„I wanna to see all of you stage dive!“ Bryan Garris dává povel a mosheři se sápou na půlkruhové pódium, jen aby na jeho druhé straně přistáli do propletence hlav,…

Řev tříští mramor (Napalm Death)

Kryštof Kočtář 15.02.2024

Agresivní diktát prokládaly milé pauzy, kdy Barney Greenway přítomné vzýval k odmítnutí nenávisti ve prospěch solidarity či hledal majitele nalezeného mobilu.

Cit pro pochmurnost (Of the Wand And the Moon)

Kryštof Kočtář 07.02.2024

Kim Larsen z Of the Wand & the Moon přiznaně kráčí po cestě, kterou vyšlapal legendární projekt Death in June. Někdy je tento krok jistý, jindy méně...

Večer střízlivého hardcore-punku (Magnitude & co.)

Marek Hadrbolec 07.02.2024

„Praha je asi moje nejoblíbenější město v Evropě,“ deklaruje Russell Bussey, zatímco neúnavně poskakuje po pódiu a bez ustání burcuje publikum k větší aktivitě.

Architekti metalcoru (Architects & co.)

Timon Láska 06.02.2024

Do Prahy si Architects kromě zvukově i rytmicky vyšperkovaného, více než devadesátiminutového vystoupení přivezli také spektakulární vizuální doprovod.

Slow travel CTM 2024

Andrea Bodnárová 04.02.2024

Fronta u Betonhalle je úctyhodná a uvnitř je téměř nedýchatelno. CTM otevírají Moundabout, dva týpci, co zpívají o mrtvolách v rašeliništích.

Přivolat Bestii ohněm (Mörghuul)

Marek Hadrbolec 04.02.2024

Podium zdobí dva obrácené kříže a čtveřice svíček. Dav lidí pod ním netrpělivě vyhlíží příchod Bestie...

Nejlepší texty Full Moonu 2023: Já na Brno, Brno na mě

Jakub Zbořil 31.01.2024

První koncerty jsem viděl v dnes už zaniklém klubu Boro koncem střední školy. Tehdy jsem neměl tušení, že taková podzemnická scéna v Česku vůbec existuje... Scéna - Brno!

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace