Články / Reporty

Jednoduchá matematika 65daysofstatic

Jednoduchá matematika 65daysofstatic

keša | Články / Reporty | 11.10.2013

Jednoduchá matematika aneb tři v jednom. Britští 65daysofstatic v roli hvězdy, postrocková klasika Sleepmakeswaves z Austrálie a z českých luhů Kaplan Bros. Na první pohled nabušený večírek na Flédě. Škoda jen, že už ne tolik na první poslech.

Klasický scénář, kdy vše odstartuje český „outsider“ se tentokrát nekonal, a vše odklepli Sleepmakeswaves titulním songem z posledního alba. Ale zrovna tak mohli začínat čímkoli jiným ze svého repertoáru. Australani při poslechu desky nenadchnou, ale ani neurazí. Jejich učebnicový post-rock sice stojí na hranici kýče, stokrát hraného a předvídatelného, ale přece jen je v nich něco malinko navíc, to, co už nejde vepsat do škatulky post-rock, neb tu naplňují na 100 %. Z Australanů čiší nadšení pro hru, jde vidět, jak je to upřímně baví a že nehrajou proto, že je to v kurzu (když už to dávno v kurzu není). Pódiový tělocvik holohlavého basáka s dlouhým plnovousem, co vypadá, jako kdyby zrovna utekl ze zkoušky hardcorové kapely, a projev poskakujícího bubeníka je fakt zábavný, a hlavně uvěřitelný. Kytaristi stojí každý na jedné straně a na rozdíl od rytmiky si hrajou na podzim. Post-rock čistý jak slovo boží, tělem i duší. Zvuk je hutný i konkrétní, ani vyhrávka na basu ve výškách nezanikne, jak to tak bývá. Po půlhodině se kapela rozloučí posledním songem, a najednou je jasné, že odehrála předkapela.

Ani ne dvacet minut pauzy a na řadě jsou 65daysofstatic. Velký sál Flédy se poměrně zaplní, což u kapel s mikrofonem pouze na „thanx“ není zvykem. O statice na podiu nemůže být řeč, tělocvik pokračuje ve zběsilém rytmu. První tři songy na rozkoukanou a pak začne něco drhnout. Nevím, jestli je to skromností první party a velkou nabubřelostí čtyř šamponů na pódiu, ale věřit se jim to nedá. Zvuk je kulatý a nekonkrétní, snaha vyhnat ho k subbasové diskotéce pohřbívá lehká aranžmá z nahrávek a hlavně z posledního, skvělého alba Wild Light. Nesejde na tom, jestli mají kluci prsty na strunách nebo na samplech a kytary na zádech. Výsledek je stejný. Pohybujeme se ve zvukovém mainstreamu, zavřít oči, tak uvidím kohokoli z elektronického popového světa. Čekám, jak bude naloženo s mou oblíbenou hitovkou Prisms, která chytře začíná ve studené a rytmické elektronice a pozvolna přechází přes kytarové plochy až k jasné matematice, ale nic takového se neodehraje. Vše je z jednoho pytle, dřou od začátku tracku až do konce a je to vidět. A bohužel i slyšet, tomu řikám The Fall of Math.

Naštěstí večírek ještě není u konce, a tak si můžu zlepšit náladu s Kaplan Bros. Polovina kapely Vložte kočku, (ne)zpívající klávesák a bubeník. Ustláno mají ve foyer klubu, u baru, jejich scéna působí oproti přeplněnému pódiu velkého sálu skromně a sympaticky. Se zvukem je to bohužel horší a s projevem dua taky. Souhra mi přijde křečovitá, nejde ani tak o dialog jako o naslouchání tomu druhému. Originální identita obou spoluhráčů je ta tam, rozplývá se ve snaze vymáčknout ze dvou nástrojů to, co v domovské kapele. Pro dnes poloviční kapela. Pro dnes poloviční zážitek. Od zítra se těším na příště. Keša

Info

65daysofstatic (uk) + Sleepmakeswaves (aus)
7. 10. 2013, Fléda, Brno

foto © rionka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Billie! Kuřecí! Eilish! Nugety!

redakce 21.08.2019

Billie vypálí největší hitovku hned zkraje, dívky ještě mladší než zpěvačka vřeští, až přehluší soundsystém – divím se, že zapomenou na breakdown v půlce písničky.

Hip Hop Kemp 2019: Trueschoolová orientace

redakce 19.08.2019

Ustálená dramaturgie generuje ustálená očekávání a něco, co lze označit jako programové bloky. Nejlepší koncert festivalu přitom můžete zažít kdykoli.

Dobrš bylo (Dobršská brána 2019)

redakce 19.08.2019

Moje předsevzetí bylo jasné: jet někam, kde jsem ještě nebyla. Ideálně na malý festival s netradičním line-upem, buď v horách nebo u vody. Výběr se tím dramaticky zúžil...

Sázky na (ne)jistotu aneb Top 5 Hip Hop Kemp 2019

redakce 18.08.2019

Přebíhal jsem od jedné stage ke druhé a za den stihl i deset koncertů. Při dotazu na nejlepších pět se každý dlouze zamyslel...

Čiže relax, aj búrka (Grape 2019)

redakce 13.08.2019

Tento rok som sa na letisko dostavila po dlhšom čase strávenom na juhu Anglicka, čiže samotný príchod do rodnej krajiny bol trochu kultúrnym šokom...

Aká krajina, taký Katapult. (Brutal Assault 2019)

redakce 11.08.2019

Ve vydatném dešti ale zmokla jak festivalová brožura, tak program na klíčenkách rozdávaných u vstupu. Moderní doba? Je třeba šířit poselství a čokoládovou radost.

Ztlumte ty světla, prosím. (Brutal Assault 2019)

redakce 10.08.2019

Někdo vyslyšel moje fňuky? Říkají, že třetí den bývá kritický, díry v line-upu a vedrem podpořená únava svádí k experimentu.

Their bodies are open (Brutal Assault 2019)

redakce 09.08.2019

Koncert Daughters byl definitivní. Zhudebněná cesta devíti kruhy pekla k absolutnímu zešílení a excentrický projev frontmana Alexise Marshalla, totální paralýza jedovatým potem.

Umírat budu za úsvitu! (Brutal Assault 2019)

redakce 08.08.2019

Dovolenková očista hlukem? Klišé se nevyhneme, obzvlášť na akci, který Google mapy vtipně značí jako Festival Nechutného Napadení. Brutal Assault 24, den první.

... a stejně to bylo málo (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 07.08.2019

Tváře, které jsem tu noc viděla já byly na správné straně. A vezmu-li v potaz fakt, že členové Algiers i australských Kill Devil Hills, o kterých ještě bude řeč, zůstali…