Články / Reporty

Jednoduchá matematika 65daysofstatic

Jednoduchá matematika 65daysofstatic

keša | Články / Reporty | 11.10.2013

Jednoduchá matematika aneb tři v jednom. Britští 65daysofstatic v roli hvězdy, postrocková klasika Sleepmakeswaves z Austrálie a z českých luhů Kaplan Bros. Na první pohled nabušený večírek na Flédě. Škoda jen, že už ne tolik na první poslech.

Klasický scénář, kdy vše odstartuje český „outsider“ se tentokrát nekonal, a vše odklepli Sleepmakeswaves titulním songem z posledního alba. Ale zrovna tak mohli začínat čímkoli jiným ze svého repertoáru. Australani při poslechu desky nenadchnou, ale ani neurazí. Jejich učebnicový post-rock sice stojí na hranici kýče, stokrát hraného a předvídatelného, ale přece jen je v nich něco malinko navíc, to, co už nejde vepsat do škatulky post-rock, neb tu naplňují na 100 %. Z Australanů čiší nadšení pro hru, jde vidět, jak je to upřímně baví a že nehrajou proto, že je to v kurzu (když už to dávno v kurzu není). Pódiový tělocvik holohlavého basáka s dlouhým plnovousem, co vypadá, jako kdyby zrovna utekl ze zkoušky hardcorové kapely, a projev poskakujícího bubeníka je fakt zábavný, a hlavně uvěřitelný. Kytaristi stojí každý na jedné straně a na rozdíl od rytmiky si hrajou na podzim. Post-rock čistý jak slovo boží, tělem i duší. Zvuk je hutný i konkrétní, ani vyhrávka na basu ve výškách nezanikne, jak to tak bývá. Po půlhodině se kapela rozloučí posledním songem, a najednou je jasné, že odehrála předkapela.

Ani ne dvacet minut pauzy a na řadě jsou 65daysofstatic. Velký sál Flédy se poměrně zaplní, což u kapel s mikrofonem pouze na „thanx“ není zvykem. O statice na podiu nemůže být řeč, tělocvik pokračuje ve zběsilém rytmu. První tři songy na rozkoukanou a pak začne něco drhnout. Nevím, jestli je to skromností první party a velkou nabubřelostí čtyř šamponů na pódiu, ale věřit se jim to nedá. Zvuk je kulatý a nekonkrétní, snaha vyhnat ho k subbasové diskotéce pohřbívá lehká aranžmá z nahrávek a hlavně z posledního, skvělého alba Wild Light. Nesejde na tom, jestli mají kluci prsty na strunách nebo na samplech a kytary na zádech. Výsledek je stejný. Pohybujeme se ve zvukovém mainstreamu, zavřít oči, tak uvidím kohokoli z elektronického popového světa. Čekám, jak bude naloženo s mou oblíbenou hitovkou Prisms, která chytře začíná ve studené a rytmické elektronice a pozvolna přechází přes kytarové plochy až k jasné matematice, ale nic takového se neodehraje. Vše je z jednoho pytle, dřou od začátku tracku až do konce a je to vidět. A bohužel i slyšet, tomu řikám The Fall of Math.

Naštěstí večírek ještě není u konce, a tak si můžu zlepšit náladu s Kaplan Bros. Polovina kapely Vložte kočku, (ne)zpívající klávesák a bubeník. Ustláno mají ve foyer klubu, u baru, jejich scéna působí oproti přeplněnému pódiu velkého sálu skromně a sympaticky. Se zvukem je to bohužel horší a s projevem dua taky. Souhra mi přijde křečovitá, nejde ani tak o dialog jako o naslouchání tomu druhému. Originální identita obou spoluhráčů je ta tam, rozplývá se ve snaze vymáčknout ze dvou nástrojů to, co v domovské kapele. Pro dnes poloviční kapela. Pro dnes poloviční zážitek. Od zítra se těším na příště. Keša

Info

65daysofstatic (uk) + Sleepmakeswaves (aus)
7. 10. 2013, Fléda, Brno

foto © rionka

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace