Články / Reporty

V pozicích Balthazar

V pozicích Balthazar

Popluh | Články / Reporty | 29.11.2015

Balthazar měli našlápnuto vždycky. Už debutovým albem Applause kromě v názvu zmíněného dosáhli i na ocenění belgická nahrávka roku 2010. A určitě to nebylo na první dobrou, jméno si začali budovat už předtím. Přes Rats (2012) dospěli se svou syntézou popu až k letošní Thin Walls, která znovu sbírá aplaus hudebního světa. Dle zaplněné MeetFactory, byť notně posilněné o slušnou část cizinců, se pětice Belgičanů těší oblibě i u nás. První místní koncert si střihli už v roce 2012 na strahovské Sedmičce, o rok později už si je jako předkapelu přivezli Editors, loni pak zabodovali jak na showcase festivalu Nouvelle Prague, tak při dalším sólovém koncertu. Na první pražskou zastávku si zavzpomínali i samotní Balthazar, když připomněli, že na ně přišlo asi dvacet lidí.

Tentokrát byli Balthazar v roli hvězdy večera, která si s sebou veze support v podobě (nejlépe) nadějné kapely. Volba padla na taktéž belgické a taktéž popové Lohaus. Ti předvedli synthpop z dávných časů, který nikdo neměl křísit. Skřehotání frontmana a přehulené basy, člověk pomalu hledal lékárničku a růžovou pilulku (proti) smrti. Jediné pozitivum představoval kytarista, který ale zůstal po hříchu často utopen mezi synťákovými vlnami. Méně basů a rádoby ženského frázování, více kytary a bylo by to někde jinde. Nedá se předpokládat, že by se sem Lohaus za pár let vrátili v podobné pozici jako nyní Balthazar, ale člověk míní a vrtkavý hudební průmysl a fanouškovská přízeň mění.

Pak už na pódiu začali řádit Balthazar. Z desky možná sice zní jejich pop až zasněně a možná i trošku nevýrazně, naživo se z toho ale stává živelná indierocková show. Velké nasazení v kombinaci s hudební precizností tvoří ten nejlepší možný základ pro hudbu, která naprosto přirozeně atakuje skvělou pompéznost britpopu. Made in Belgium. Vše táhnou fantasticky sladěné vícehlasy a nakopnuté přeefektované housle. Když mi známá básnila, jak jí po loňském vystoupení v areálu smíchovského festivalu museli pomalu seškrabávat, nechápal jsem. Po živé konfrontaci už mi to dochází. Když jedete pop a jedete ho živě a živě ho jedete lépe, než zní z alba – máte to v podstatě v kapse. Když jste navíc k tomu rozskákaná parta sympaťáků, je to sichr. Za pár dní se do Prahy vrátí Editors. Uvidíme, jak si v domnělé konfrontaci se svojí bývalou předkapelou povedou ikony žánru.

Info

Balthazar (be) + Lohaus (be)
26. 11. 2015 MeetFactory, Praha

foto © Elina Richter

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?