prof. Neutrino | Články / Sloupky/Blogy | 05.11.2018
Tentokrát se ve Videodromu podíváme na klipovou tvorbu umělců/umělkyň národností, které nepatří ke klasickým „dodavatelům“ globálních kulturních vzorců a bývají často pro západní svět jen orientálně či exoticky laděným zpestřením jinak poměrně unifikované popkultury. Obvykle vsazených do vágní škatulky world music. Dnes jsou však součástí mainstreamu a je dost možné, že budou v budoucnu určovat trendy.
Začneme je francouzskou partou elektronických producentů a DJs Acid Arab, která loni vydala album s názvem Musique de France. Z něj vybírám video Gul l’Abi, kde si zazpívalo ženské uskupení A-WA, sídlící v Izraeli. Klip nás zavede do podivného harému, kde si však nevybírají muži, ale ženy v nikábech. Stereotyp o mužské nadvládě v islámsky orientovaných zemích naruby.
Dále tu je čím dál populárnější íránsko-holandská zpěvačka, režisérka a producentka narozená v Teheránu – Sevdaliza, která se hlásí k triphopovým vzorům. Klipy, v nichž taky sama hraje, patří k tomu nejzajímavějšímu, co vzniklo v posledních letech. Zde je její video Human z posledního alba Ison, kde se zabývá zásadním antropologickým problémem: Co znamená být člověk. Historicky to totiž není zas tak dávno, co ženy byly považovány za méněcenné.
Další sveřepou zástupkyní „jiné kultury“ je syrsko-americká feministka, aktivistka a rapperka Mona Haydar, která na sebe loni upozornila protestsongem Wrap My Hijab. Letos natočila klip Barbarian, v němž nabádá ke kulturní dekolonizaci. Říká: „Západní standardy krásy ovládají náš svět, protože stále žijeme v imperiálním modelu, který nás nadále kolonizuje a zotročuje.“ A dodává, že je-li „civilizací“ ten, kdo posílá bombardéry na území „barbarů“, pak se ona sama nestydí být barbarem, který ctí svou kulturu.
Americká zpěvačka a houslistka Brittney Denise Parks, vystupující pod jménem Sudan Archives, se pohybuje na poli avantgardního popu a r’n’b v tomto klipu dokumentuje život v africkém Súdánu, kde má kořeny. Dokazuje, že i jednoduchý život bez luxusu nemusí znanmenat existenční strádání, že může naplňovat více než pachtění se za materiálním pozlátkem.
Afghánská rapperka Sonita uprchla do Států před dohodnutou svatbou, což vtiskla i do klipu a filmu Bride for Sale (2015). V aktuálním videu United nabízí zajímavou vizi budoucnosti, kde jakýsi klučina přináší lidem záhadné balíčky, evokující výbušniny. Nakonec jde o části velkého puzzle, které by mělo sjednotit afghánskou společnost. Snad se jim to jednou povede.
Rapperku tamilského původu Mathangi Arulpragasam, která si říká M.I.A., není třeba představovat. Není však od věci připomenout, že byla jedna z prvních, kdo vnesla do popu opomíjené problémy tzv. třetího světa. Připomeňme si její kontroverzní klip ztvárňující nedávnou uprchlickou krizi, kterou leckdo považuje za nové stěhování národů a možná i zásadní obrat v chápání kulturních vzorců.
Michal Pařízek 26.07.2024
Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.
Štěpán Nezbeda 18.07.2024
Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.
Michal Pařízek 14.07.2024
Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.
Michal Pařízek 12.07.2024
Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…
Veronika Havlová 07.07.2024
Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.
Veronika Havlová 04.07.2024
Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…
Veronika Havlová 02.07.2024
Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.
Veronika Havlová 30.06.2024
Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”
Michal Pařízek 28.06.2024
O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.
Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024
Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.