mArcElkrIz | Články / Recenze | 07.03.2013
Setmělo se, mračna si rvou podbřišky o hroty těch vyšších z našedlých budov, děti se stahují pod křídla matek. Černá, modrá a šedá se mísí. Sem tam zběsilý řidič a srůstající dvojice, bludičky cigaret a sms zpráv. Večer v koncích a noc před vyhřeznutím. Tráva, nasládlý tabák a hrubá ostrá chuť na patře. Hloučky se stahují mimo světla. Hluk se mění v šum. Žádné davové ataky, nekonečné zástupy a opilecké excesy. Malá noční hudba pro černé košile, již nějaký ten čas bloudící duše a pevné boty. Opona se zvedá. Promenádníci vystupují ze tmy. Berlín nikdy nespí.
Tak copak se nám to tu rozjelo? Znatelné stopy městského folku, melancholie a zkrocení výbojů elektrických kytar. Ženský a mužský hlas vyprávějí. Síra se neplive, popový Bůh nevzývá a žíly neřežou. Je to dobře známá cesta, známé tváře a tolikrát vnímaná atmosféra. Živý záznam mapující aktuální nadšení a semknutí party kolem vůdčí dvojice Chris Eckmaa a Carla Torgerson po jejich fantasticky nevybočujícím posledním albu Travels In the Dustland. A musím říct, že pro všechny zasvěcené je to doporučeníhodný živák. Kompaktní a gradující. Eckmanova kytara zní živočišně, energicky a dřevně, tolikrát přiznané kořeny u Velvet Underground, Leonarda Cohena a Neila Younga vystupují do popředí zcela přirozeně a mění se v auru nesoucí se nad celým koncertem. Po plagiátorství nepátrejte, v tomhle případě jde o dědictví a sounáležitost, další článek jasně definovaného tvaru.
Carla Torgerson vyrostla z mlžné indie víly v noblesní královnu chladných ran, její hlas zní stále ledově a zdravě nostalgicky. V černobílých šatech a s decentními pohyby rukou dává tmavě oděnému shluku postav na pódiu zvláštní přízračný výraz. A její hlas, střídající se a proplétající s vypravěčským frázováním Chrise Eckmana, je stylotvorný. Trojice nejvěrnějších, klávesista Glenn Slater, basák Michael Wells a Terri Moeller s elasticky sametovými bicími, je doplněna nováčkem Paulem Austinem s dokonale padnoucím kytarovým vintage soundem. Z posledního studiového zářezu Travels in the Dustland tu máme velmi dobrý a silný koncentrát – Rainmaker Blues, The Dustlands, Long Drive in a Slow Machine, Every River Will Burn a Horizon Fade. Podle očekávání znějí přesvědčivěji nežli na poklidné, ač vymazlené studiovce. A hlavně – jsou to dobré písně z dobrého alba. Doplněny skutečnými perlami především z alb Devil's Road a New West Motel (melodicky klenutá Rebecca Wild, jedna z nejznámějších Jack Candy či gradovaná Grand Theft Auto). Vzpomínky se mísí s vizemi. Zdánlivě statická tvorba tepe a škrábe.
V zrcátku, v pohledu za sebe, zůstává za Walkabouts řada nikterak se nezastiňujících alb. Studiových, živých i soundtracků. Berlin do mozaiky skvěle zapadá. Zvuk je nepozlátkově špinavý až bootlegový, entuziasmus aktérů nakažlivý a tracklist dokonale nadávkovaný. Pustíte-li se setměním, nevypnete.
The Walkabouts – Berlin (Glitterhouse Records, 2012)
www.thesoftmoon.com
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.