Hloupý Tór a chytrý Loki (Severská mytologie)

Neil Gaiman je fanouškem starobylých bájí a severské mýty jsou jich bohatou studnicí. Jeho pečlivá rešeršní činnost při práci na románu Američtí bohové dala vzniknout i knize severských mýtů, které Gaiman posbíral, doplnil a převyprávěl. A komiksové zpracování nabízí přidanou hodnotu v podobě vizuální stránky.

Gaiman si už jako dítě zamiloval komiksová dobrodružství Mocného Tóra, jemuž dali vzniknout Jack Kirby, Stan Lee a Larry Lieber, a protože se toužil dozvědět více, vypůjčil si Mýty Seveřanů Rogera Lancelyna Greena, které mu přirostly srdci ještě více než pokřivené verze vydavatelství Marvel. Když se pro původní knihu sám snažil staré báje co nejpřesněji převyprávět, zkoumal překlady Prozaické Eddy Snorriho Sturlusona a také Poetickou Eddu. Z těchto děl vybíral jednotlivé příběhy, vyplňoval rozdíly, propojoval je a dával vzniknout hybridním verzím. Čtivějším a poutavějším.

Z prvních pěti příběhů prezentovaných ve sbírce vydané nakladatelstvím Argo je nejzábavnější ten nazvaný Friggina svatba, v němž se Tór musí vydávat za nevěstu krále obrů, aby získal zpět své kladivo Mjolnir. Z nevinné pohádky korunované kardinální žranicí se v závěru stávají jatka plné mrtvol. Za zmínku stojí postavy, které se oproti zažitým moderním ztvárněním často liší. Ódin není moudrý a mírný, ale lstivý a úskočný. Tór je sice silný a odvážný, ale spíše než dobromyslný je docela hloupý, nerudný a zabíjí, aby se pobavil. Loki je pak pohledný a velmi přesvědčivý, není to zrádce a padouch, jen je prohnanější než Ódin, a díky tomu je i katalyzátorem většiny příběhů.

Vizuální stránku dostali na starost různí kreslíři. Sérii zaštítil Philip Craig Russell a dodal jí svůj pohádkový punc, Mike Mignola ponurou mýtickou tajuplnost a David Rubín rozšafnost a divokost. Každý z kreslířů sedí ke své povídce dokonale a vznik komiksu z už tak výborné knihy přesvědčivě obhájí.

První ze dvou komiksových svazků se soustředí na vznik světa Midgardu, původ Ódina, obrů i prvních lidí. Čtenáři komiksu budou porovnávat rozdíly mezi marvelovskými příběhy a zjišťovat, v čem jsou původní prameny rozdílné. Gaiman spoustu těchto drobností už použil do jiných svých děl, ať už jde o Sandmana nebo Americké bohy, ale zde je vidíme pohromadě v celé jejich kráse.