Články / Recenze

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

Kniha pro ty, kdož stojí mimo zdi kostela (Kacířův kancionál)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 24.07.2019

Brněnská crossoverová kapela Insania nikdy nedělala nic polovičatě. Třeba když jim coby vysokoškolským studentům Státní bezpečnost naznačila, že by neměli hrát, tak se přejmenovali na Skimmed a v koncertování pokračovali. A tady se někde rodí provokace, která cílí na veškeré autority či (pseudo)hodnoty a je zachycená nejen v textech, ale i v pódiové prezentaci frontmana Polyho, viz třeba jeho uniforma s růžovým kolárkem.

Vše, co dělá Insanii Insanií, dostalo nyní tvar v objemné velkoformátové knize nazvané příznačně– Kacířův kancionál. A kancionál to skutečně je, jen písně nábožné nahradily texty pohříchu světské. Rozřazeny jsou do kapitol podle jednotlivých alb seřazených chronologicky, navíc jsou po vzoru kostelních zpěvníků členěny podle účelu. Formální podoba kancionálu je naplněna novým obsahem, který je provokující, ba rouhačský, a svou rozmáchlostí a detailní promyšleností ohromuje.

soutěž (pro registrované) o tři knihy Kacířův kancionál probíhá do 31. července 2019 zde

O vizuální styl knihy se postaral výtvarník a tatér kOki(R). V jeho tvorbě, spojující kresbu s malbou, se snoubí opulentnost plakátů Alfonse Muchy s komiksem, vše je navíc špinavé, překryté barevnými cákanci, kolečky od vylitých hrnků s kávou či těžko čitelnými nápisy, slovy a výkřiky. S výtvarnou přebujelostí kontrastují dvojstrany, které zdobí jen iniciála na straně jedné a prostě vysázený text na druhé. Většinu skladeb pak provází tu více, tu méně vtipné facebookové statusy velikánů světových dějin, jako jsou Nietzsche, Hus, Matka Tereza, Všemohoucí či fiktivní hrdina Joe, procházející napříč diskografií kapely. Jako pouhá libůstka může působit skrytý obsah, který rozšifruje pouze aplikace pro chytré telefony, nicméně je klíčová. Tady totiž tvůrci posouvají hranice multimediality a přichází s projektem, který u nás nemá obdoby. Někdy se tak na prázdné stránce objeví animované video, úryvek z dokumentu, klip kapely či se přehraje daný song. Důležité je, že nejde o uzavřený obsah, ale o rozrůstající se organismus se zajímavým potenciálem – třeba pro prezentaci nových skladeb.

Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem: pěkný materiál, kvalitní vazba, papír o vysoké gramáži, poloprůsvitné strany se zlatým tiskem, které zdobí limitovanou verzi Kancionálu, nebo taková drobnost, jako je široká rudá stuha coby záložka. O texty kapely, jejich černý humor, kritičnost a subverzivnost tu jde až v druhé řadě. Gró publikace představuje dotažené výtvarné provedení, které významy textů posouvá. Jakkoliv často hrozí, že forma zvítězí nad obsahem, tady se forma obsahem přímo stává. Šibalské provokace, ty Insanii vždycky šly.

Info

Petr „Poly“ Pálenský, Jakub „kOki(R)“ Dobeš – Kacířův kancionál aneb Insania mezi nebem a peklem (Yinachi, 2019)
web knihy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Prechod do serióznej roviny (Rich Brian)

redakce 12.10.2019

Z Rich Briana sa stala virálna senzácia, ale z jeho novšej tvorby a rozhovorov je zjavné, že ambície má iné.

Ahhhh, ten surf rock! (Songs from the Utopia)

redakce 11.10.2019

Na novince pojmenované extatickým (či snad bolestivým?) výkřikem Ahhhh! se vydali na západ a pomyslně zakotvili někde na Západním pobřeží.

Smutně a zároveň s největší vášní k životu (Mueran Humanos)

redakce 05.10.2019

Ačkoli zpívají takřka výhradně španělsky, rafinovaná atmosféra odstavuje znalost jazyka na vedlejší kolej.

Neurvalý punk s koulí u nohy (Victims)

redakce 28.09.2019

Victims zde sice stále sázejí na ověřené postupy žánru a přímočarost, kterou koriguje agresivní d-beat materiálu, jasně vévodí, překvapuje však produkce.

Neobyčejná pokora Dirtmusic

redakce 27.09.2019

Odvaha a elegance, s jakou se Dirtmusic dokázali vzdát obvyklých schémat, je záviděníhodná... Recenze poslední desky Dirtmusic před jejich pražských koncertem.

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?