Jiří V. Matýsek | Články / Recenze | 24.07.2019
Brněnská crossoverová kapela Insania nikdy nedělala nic polovičatě. Třeba když jim coby vysokoškolským studentům Státní bezpečnost naznačila, že by neměli hrát, tak se přejmenovali na Skimmed a v koncertování pokračovali. A tady se někde rodí provokace, která cílí na veškeré autority či (pseudo)hodnoty a je zachycená nejen v textech, ale i v pódiové prezentaci frontmana Polyho, viz třeba jeho uniforma s růžovým kolárkem.
Vše, co dělá Insanii Insanií, dostalo nyní tvar v objemné velkoformátové knize nazvané příznačně– Kacířův kancionál. A kancionál to skutečně je, jen písně nábožné nahradily texty pohříchu světské. Rozřazeny jsou do kapitol podle jednotlivých alb seřazených chronologicky, navíc jsou po vzoru kostelních zpěvníků členěny podle účelu. Formální podoba kancionálu je naplněna novým obsahem, který je provokující, ba rouhačský, a svou rozmáchlostí a detailní promyšleností ohromuje.
soutěž (pro registrované) o tři knihy Kacířův kancionál probíhá do 31. července 2019 zde
O vizuální styl knihy se postaral výtvarník a tatér kOki(R). V jeho tvorbě, spojující kresbu s malbou, se snoubí opulentnost plakátů Alfonse Muchy s komiksem, vše je navíc špinavé, překryté barevnými cákanci, kolečky od vylitých hrnků s kávou či těžko čitelnými nápisy, slovy a výkřiky. S výtvarnou přebujelostí kontrastují dvojstrany, které zdobí jen iniciála na straně jedné a prostě vysázený text na druhé. Většinu skladeb pak provází tu více, tu méně vtipné facebookové statusy velikánů světových dějin, jako jsou Nietzsche, Hus, Matka Tereza, Všemohoucí či fiktivní hrdina Joe, procházející napříč diskografií kapely. Jako pouhá libůstka může působit skrytý obsah, který rozšifruje pouze aplikace pro chytré telefony, nicméně je klíčová. Tady totiž tvůrci posouvají hranice multimediality a přichází s projektem, který u nás nemá obdoby. Někdy se tak na prázdné stránce objeví animované video, úryvek z dokumentu, klip kapely či se přehraje daný song. Důležité je, že nejde o uzavřený obsah, ale o rozrůstající se organismus se zajímavým potenciálem – třeba pro prezentaci nových skladeb.
Kacířův kancionál je kniha-artefakt, který svádí k prohlížení a listování, ke kochání zrakem i hmatem: pěkný materiál, kvalitní vazba, papír o vysoké gramáži, poloprůsvitné strany se zlatým tiskem, které zdobí limitovanou verzi Kancionálu, nebo taková drobnost, jako je široká rudá stuha coby záložka. O texty kapely, jejich černý humor, kritičnost a subverzivnost tu jde až v druhé řadě. Gró publikace představuje dotažené výtvarné provedení, které významy textů posouvá. Jakkoliv často hrozí, že forma zvítězí nad obsahem, tady se forma obsahem přímo stává. Šibalské provokace, ty Insanii vždycky šly.
Petr „Poly“ Pálenský, Jakub „kOki(R)“ Dobeš – Kacířův kancionál aneb Insania mezi nebem a peklem (Yinachi, 2019)
web knihy
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.