Články / Reporty

Nick Mason? Ten bubeník?

Nick Mason? Ten bubeník?

Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 27.07.2019

Přiznávám, že mi koncept oprášení starých Pink Floyd z iniciativy bubeníka Nicka Masona připadal zpočátku neobvyklý. Jsem skeptická vůči módě revivalů starých kapel, vezoucí se na současné vlně nostalgie a remaků, recenze z tohoto turné jsou ale velmi slibné. Před koncertem si ze zvědavosti "spoiluju" koncert na YouTube a když cítím, jak mi dekl letí pryč už v polovině první skladby, začínám se těšit.

V Lucerně je dusno už hodinu před, průměrný věk tak o deset víc než já, koncentrace triček Dark Side of the Moon vysoká. Předkapela není potřeba, Saucerful of Secrets (ve složení Guy Pratt, Gary Kemp, Lee Harris, Dom Beken a samozřejmě Nick Mason) přichází na pódium s anglickou přesností a jdou rovnou k věci - Interstellar Overdrive. Skladba, se kterou by mělo začínat každé progresivní dítě s hlavou v oblacích. Dochází mi, že tohle není o nostalgii ani revivalech, ale o hudbě samotné. Je jedno, jestli je to v podání mladých hochů, co poslouchají v dětském pokojíčku Piper at the Gates of Dawn, anebo sympatických starších kmetů. Nadčasovost hudby starých Pink Floyd je působivá pořád. Jasně, v časech Syda Barretta by improvizační pasáž byla jistě dravější, teď za ní lze cítit poctivost a úctu k původnímu materiálu. Kulervoucí experimenty a inovace bychom hledali na jiném koncertě, fascinuje ale fakt, že to prostě pořád funguje, i když v obývákové náladě, kdy do čaje dostanete místo LSD dvě kostky cukru.

fotogalerii z koncertu najdete tady

V duchu psychedelické snídaně u dědy Alana se nese celý zbytek večera, včetně občasných proslovů Nicka Masona, okořeněných typickým suchým humorem a nekončícími pochvalami publika, které to kapele vrací v podobě bouřlivých ovací. Hrají dokonce i neslavně slavnou Vegetable Man, kterou, jak Mason objasňuje, jim vydavatelstvo odmítlo vydat, BBC Radio odmítlo hrát a taky ji s Pink Floyd nikdy nehráli živě. Pódium ovládne mladická energie a jako bychom se na chvíli teleportovali do 60. let. Co kazí retro atmosféru, je moře smartfonů. Párek vedle mě dostane z davu vynadáno, že zaclání, a já začínám chápat Roberta Frippa a jeho starosvětský přístup k telefonům na koncertech.

Program se schyluje ke konci, a to mi připadá, že sotva začal. Po decentně zkrácené verzi Atom Heart Mother a pečlivém výběru z dalších čtyř nejstarších alb Pink Floyd Nick Mason děkuje Sydu Barrettovi. Protože "bez něj bychom se tady nikdy takhle nesetkali". A má pravdu. Jeho poslední skladby s Pink Floyd Jugband Blues se však naživo nedočkáme, vyprovází nás z nahrávky při odchodu ze sálu. Na chvíli si nejsem jistá, co je za rok.

Info

Nick Mason's Saucerful of Secrets (uk)
25.7.2019 Lucerna - Velký sál, Praha

foto: David Kašpárek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes To Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.

Krátká i dlouhá půlhodina ve finské sauně (Lunchmeat Festival 2019)

redakce 08.10.2019

Představení Cateriny Barbieri nabídlo zasněné arpeggio plochy, ale i pulzující basy v kombinaci s environmentálně laděnou projekcí. Ale bylo toho mnohem víc: detroit techno, gabba, dekonstrukce i hlavolamy.

Lunchmeat 2019, letos s koninou

redakce 08.10.2019

Bludiště zvuků a světel, paprsky a plochy křižující prostor, pohled do neznáma a fascinace nalezeným. Objevování, kreativita, posouvání toho, co chápeme pod taneční hudbou.

Nadrobno nasekaní Black Midi

redakce 07.10.2019

Hulváti, ani nepozdraví, nepoděkují, ubezpečení, že jsme to nejlepší publikum na světě, se od nich nedočkáme, nanejvýš utrousí nějaké to gesto...

Co nevadí u Hm…

redakce 06.10.2019

„Všechna slast musí být spotřebována, takový je zákon…,“ znělo ve čtvrtek večer přeplněnou Akropolí.

Když kouzlo pomine (Stereo Total)

redakce 05.10.2019

... ale tohle nezní jako moji milovaní Stereo Total?

Sen plný nostalgie (New Order)

redakce 04.10.2019

Vzpomínám na obrazy z Karlína, na Bernarda Sumnera, který si při kytarových partech poodstoupil od mikrofonu a dal hlavu na stranu, přesně jako v záznamech Joy Division.

Ekosystémy (Lunchmeat, Escher Fucker, Elías Merino & Tadej Droljc)

redakce 03.10.2019

Roztrieštená existencia večne meniacich sa objektov bola oklieštená objemom kvádrov a tento vzťah odrážala aj prítomnosť strohej architektúry CAMPu.

Krása nevolnosti. A naopak. (Dasha Rush vs. Alex Guevara)

redakce 02.10.2019

Kopule, na níž projekce probíhala, tak mohla být vnímána jako zvětšená lidská hlava, něco jako „nadhlava“ všech zúčastněných.