Kluci od velkých jezer z Ohia objevili svět (Cloud Nothings)
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.
Nekonečně mlžným lesem (Przibislawitz 2023)
Do reality mě vrátila zima posázavských lesů a já naplno pocítil sugestivní možnosti žánru dungeon synth.
Ztratit se ve snu (The War on Drugs)
Adam Granduciel s tisíci kytarami a v batikovaném tričku. Koncertní návrat The War on Drugs byl vřelý a dvouhodinový poskytl dostatek času k emocionálnímu louhování.
Ackermannův atomový kufřík (A Place to Bury Strangers)
Otřepané přízvisko o nejhlasitější kapele New Yorku každý slyšel tolikrát, kolikrát Oliver Ackermann za svůj život hodil o zem kytarou.
Slovo tíseň (Preoccupations)
Když se to ale potkalo, bylo to intenzivní. Skladby plné deziluze, rezignace a úzkosti.
Až do masa (Porridge Radio)
Vzhledem k úpěnlivosti, s jakou Porridge Radio podávali emotivně náročné písně, v nás museli něco zanechat – třeba otevřené rány.
Nás život taky někdy bolí (Sports Team)
Sports Team působí ambivalentně – na podiu jako parta dobrosrdečných nerdů, zpěvák Alex Rice zase jako drzý floutek.
Uštěpačné ticho, nárazový masakr (The Brian Jonestown Massacre)
Chvílemi jsem přemýšlel, jestli neskočit na Newcomba a nedat mu pusu. Anebo pěstí. Náladotvorný koncert The Brian Jonestown Massacre.
Vysmát se vší bolesti světa (Shilpa Ray)
Shilpa Ray střídala mohutný chraplák s jemným hlasem, v melancholičtějších polohách vzbuzovala smutek, v těch energických jste se jí musel bát.
Nezaleknout se duchů místa ani duchů v sobě (DIIV)
Jestli jsou v DIIV v něčem dobří, tak v překonávání vlastních bubáků. Potvrdili to i tentokrát.
Až se staré duby chvěly (Okolojeles 2022)
Těžko byste hledali festival s disciplinovanějšími návštěvníky, každý nedopalek poctivě končil tam, kde měl. „Však jsme si je za ta léta vycvičili,” prohlašuje šéfka.
Zaříkávání skrze kvílení kytar (The Sweet Release of Death)
Struny se chvěly tak intenzivně, že to staré zdi se zbytky omítky v karlínských kasárnách muselo fyzicky bolet.
Ztratit se pod dusotem syntezátorů (Ritual Howls)
Těžký náraz do zdi syntezátorového hluku. Kdo čekal minimalistické temné country, musel být zklamaný.
Zima, jaro, prvoroj (Franzie)
Superego Kid už není, je tu Franzie. Žánrové klubíčko z několika druhů vláken, co snoubí dohromady prvky postrocku, ambientu a math rocku.
Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)
Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.
Motorama: intimní postpunk o cestách i samotě
Nikdy se netajili zalíbením v minulosti, v soviet-wave hudbě, v šestnáctibitovém retru, ve vzpomínkách, které nikdy nezažili.