

Šejkr #182: La ola
S populárním fanouškovským aktem přišli na sklonku sedmdesátých let v NHL v coloradském Denveru. Takže bychom správně měli říkat coloradská vlna, ale uznávám, že se to asi nechytne.


S populárním fanouškovským aktem přišli na sklonku sedmdesátých let v NHL v coloradském Denveru. Takže bychom správně měli říkat coloradská vlna, ale uznávám, že se to asi nechytne.


„Nechte svět za plotem!“ láká plechový reklamní banner ke vstupu do zahrady Galerie Villy Pellé nedaleko stanice Hradčanská. Poutač vyzývající ke vstupu do bezpečné galerijní zóny souzní s hlavním tématem výstavy, kterým je už z jejího názvu The Rest Interval zřetelný odpočinek.



O to výraznější zaznamenalo nové album ohlas, hrdinové střední třídy s novou nahrávkou udeřili téměř po čtvrtstoletí a jde bezesporu o jeden z nejpovedenějších comebacků tohoto století.



Tradiční vydechnutí před festivalovou sezónou na - festivalu. Beaches Brew je ale zejména oázou, koncerty jsou jednou z několika vrstev. Jinak klid, zen a pomalost plážového letoviska, které se sice v termínu akce sotva nadechuje k začátku letní sezóny, ale cozze alla taranta už mají. V plážovém baru Hana-Bi nebo v taquerii La chilanguita navíc můžete potkat půlku pražské scény.



Dneska v osm večer mix ještě podezřelejší než obvykle. Krásné věci Pebble Seven, Hannah Peel & Beibei Wang, Cyrila Kaplana nebo Asna, a pochopitelně Ibeyi! For Heaven’s Sake!


Do pražské galerie ve Ville Pellé chodím docela často, ale poutače jsem si předtím nevšiml. Nebo tam nebyl?


Co spojuje Matthewa Herberta, Shabaku Hutchingse a obě Moruše Jany Kirschner? Právě osoba Toma Skinnera, jehož diskografie se blíží k úctyhodným dvěma stovkám nahrávek.



Všechny krásy světa, pokud na ně má člověk čas. Lekce (nejen) flamenco tleskání s Rocío Marquez by byla mnohem přínosnější, kdyby během ní člověk nemusel odpovídat na emaily.



„Když tleskáte takhle, jen dlaněmi, tlumeně, tak nastává prostor pro zpěv. Říká se tomu palmas sordas,“ vysvětluje s úsměvem zpěvačka Rocío Marquez.



Skutečně jen málokdy se dostanete tak blízko duši tvůrce, tak hluboko do jeho tvůrčího procesu, málokdo své postupy i omyly dokáže odhalit tak upřímně.



Transparent s nepřehlédnutelným souslovím vévodí mnoha fotografiím z úterního kulturního protestu ve slovenské metropoli.



Dvoudenní intenzivní akce se jmény zvučnými i zcela neznámými, letošnímu line-upu sice vládnou Efterklang, ale pár neméně zajímavých tipů najdete níže.



Znovu od srdce, znovu hluboko. O nejlepších kapelách na světě, transformaci v burek nebo ztraceném kufru. Ljubljana del Rey.



Zajímavé, jak dokáže jazyk změnit výraz, možná i barvu? Minulá noc je jak jinej život, indeed.



Beztak se za těch pár hodin, než tohle vyjde, stane dalších třicet dva zásadních událostí, změn a posunů. Rychlá doba? Oxymóron.



Jedním z nejžhavějších jmen žánru je DJ K, jehož album Rádio Libertadora! je jednou z nejvýraznějších nahrávek roku. Díky rytmu, vzdoru a čarodějnictví.



Jaký má smysl se snažit, když hudební recenze nikdo nečte a vkus veřejnosti řídí algoritmy? Otázka, která padla na závěr panelu, už tak široké téma rozšířila, obecně to nebylo hezké povídání.



Po letech mi hraje Půlnoc a jsem v tom od prvního tónu, od první rytmické figury, nakonec třikrát za sebou. Ne snad že bych zapomněl, ale nějak mi to prostě najede...



Tehdy jsem prvně slyšel track Nemám koho obdivovať, v němž se potkala s Berlin Manson, a ptal se jí, co tam s těmi stokári dělá.
Vyberte důvod nahlášení a dopište zprávu pro moderátory.