Areál se začal zaplňovat. Projít gastrozónou nebo uličkou kolem toalet se stalo pekelným zážitkem a mělo dojít na nejhorší.

I letos bylo hodně lidí a stály se fronty. Chci na film - plno, chci kafe - fronta! Paní v Lidlu lhala, když říkala svojí sousedce, že letos je…

Poslední projekce doznívají, Smetanovy sady se ještě jednou plní. Filmovka je u konce.

Promo vypadalo od samé přípravy druhého ročníku brněnského festivalu přehledně a kvalitně. Zdálo se, že původní ambice z let před covidem pomalu ožívá. Jak to dopadlo?

Franzie se filmem baví, komunikují mezi sebou, hází na sebe ksichty, odpočítávají starty jednotlivých scén. Takhle by měla znít jejich další deska!

Snímek Kapitán Volkonogov uprchl (2021) nedávno čelil kontroverzi, protože byl financovaný ruským ministerstvem kultury... Filmovka vrcholí za prudkého slunečního svitu.

Tempo festivalu je rozjeté, film střídá další, jednotlivé položky programu se rvou o diváky. A to nejen v kinosálech.

Stále stejný, pořád jiný, tajný/netajný komunitní festival/nefestival v kostele sadu/nesadu.

Déšť opouští Hradiště a místo něj do srdce Slovácka přichází noví návštěvníci.

Procházím kapkami deště a rojem pláštěnek, zatímco začíná druhý den Letní filmové školy, akce, která už za dva roky oslaví půlstoletí své existence.

Co se skrývá za maskou? Metaloví Kiss, metal pro děcka?

Roste Gojira do podoby metalového fenoménu? Koncert ve Foru Karlín byl zase o kus větší, promakanější, neztratil ale svou typickou magii.

Proč já vlastně jdu na paní v letech, co můžu asi tak čekat za výkony? Napadne mě, když vcházím do Fora Karlín.

Těžko byste hledali festival s disciplinovanějšími návštěvníky, každý nedopalek poctivě končil tam, kde měl. „Však jsme si je za ta léta vycvičili,” prohlašuje šéfka.

Navzdory ostravským kořenům vstupuji do světa „Barev“ poprvé, s očekáváním čehokoliv a trochou skepse. Byla namístě?

Než stihl Harry Styles ve třpytivých lacláčích s červenými puntíky doběhnout k mikrofonu, zatmělo se mi z hysterického jekotu před očima.

Vybaluju festivalový batoh a najednou mám pocit, že bych zvládla i den dva navíc. Vždyť včerejšek, plný setkání, sborů, Marie Satti a Tindersticks ještě nedozněl. Chci pokračování.

Chill, experimental, soulová show - přes dlouhé proluky mám nakonec hlavu plnou roztodivných dojmů, plné uši i potěšenou duši. Den třetí.

Den začal fenomenálním představením Cirk la Putyka v Gongu, končil o více než dvanáct hodin později tamtéž. Mezitím pohořela jedna princezna a excelovali Franz Ferdinand.

První den jsem nachodila přes 22 000 kroků, abych našla skutečný klenot. Autentický summer vibe, pak podvečerní vakuum.