Články / Reporty

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák | Články / Reporty | 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy, ředitele velké strojní firmy, jenž zjišťuje, že někdo z jeho podniku vyvedl desítky milionů. Konkrétně někdo z jeho nejbližších, které se domníval mít zcela pod kontrolou.

VERONIKA: Hlavní role Iva Róny byla napsaná přímo na tělo Miroslavu Donutilovi, a já se tak při sledování bavila představou, co na film asi řeknou diváci očekávající „herecký koncert” v intencích českých televizních filmů. Ne že by ve své roli nebyl Donutil naprosto přesný, nicméně zcizovací efekty v podobě ptactva průběžně glosujícího dění ve filmu pravděpodobně mnohé diváky vyvedou z rovnováhy.

VIKTOR: Už je to skoro deset let, co byl v berlínské sekci Forum uveden Omerzuův debut Příliš mladá noc a pasoval ho na jednu z nadějí zdejšího filmu. Ten statut slovinský rodák potvrdil citlivým portértem Rodinný film, zmíněné Všechno bude už ale definovala i určitá polovičatost. V kontextu zdejší kinematografie je každý úkrok stranou jaksi vítaný a zcizující sekvence s ptáky, kteří štěbetají fatalistické glosy, samy o sobě kvituju. Jenomže filmu, který je ujetý jen tak nějak napůl, nakonec tolik nepomáhají. Byť jsou tím, co si z Atlasu asi nejvíce zapamatujeme.

VERONIKA: Omerzuovy filmy jsou kromě typicky chladného stylu rozpoznatelné i nenápadným ironickým humorem a svou chytrostí. Název firmy Aron, krom toho že jde o přesmyčku příjmení Róna, odkazuje na jméno starozákonního proroka. Příběh filmu je pak výbornou ilustrací rčení, že doma není nikdo prorokem. Navíc Mojžíšův bratr Árón byl tím, kdo po Mojžíšově odchodu na Sinaj připravil lidu modlu v podobě zlatého telete, aby měli koho uctívat. Jedním z poučení, které si i podle ptactva a jeho motivačních citátů máme odnést, je, že peníze ještě neznamenají štěstí.

VIKTOR: Pořád jsem se docela nesrovnal s údivem nad tím, že oba poslední Omerzuova filmy napsal scenárista Petr Pýcha, autor jedné z největších blamáží českého filmu posledních let, Michálkovy nepodařené asi komedie Úhoři mají nabito. Jeho scénáře pro Omerzua mají úplně jiné parametry, tady nás Pýcha zavedl do bohaté rodiny, jejíž firma je v krizi a my rozkrýváme, kdo za co (ne)může. Ve filmu není ani jedna postava, která by neměla splín a nebo nebyla kompletně v prdeli, a když už se objeví záblesk naděje, brzy zhasne s tím, že šlo o naději marnou. Tohle všechno film vyčleňuje z řady, stejně jako ponurý herecký výkon Miroslava Donutila (poslední podobný casting mimo obvyklé mantinely podnikl asi Tomáš Pavlíček ve svém debutu s Václavem Vydrou).

VERONIKA: Tebou zmíněné Všechno bude naopak považuju za Omerzův zatím nejlepší film, takže na mě teoreticky měl i Atlas ptáků fungovat, když jsi je vlastně strčil do stejného „polovičatého” pytle. Čistě chladně analyticky na něm spostu věcí velmi oceňuju, například práci s názvem a jeho provázanost s diváckými očekáváními a jejich vývojem. Nejdřív se zdá, že se bude vztahovat k dámským přítelkyním pana Róny, jež jsou v jeho kontaktech označeny právě ptačími jmény. Jednu chvíli to dokonce vypadá, že se Rónův syn a zeť ve stopách Tátovy volhy vydají postupně ony dámy navštívit. Přesto tuhle šťavnatou linku po jediné vtipné scénce film zcela opouští. Pak se zdá zřejmým, že název odkazuje právě na průběžně glosující ptactvo. Nicméně závěr spíš napovídá, že jde o celkový přístup filmu, který stejně jako biolog sleduje to hemžení pozorovaného druhu sice soustředěně a zaujatě, přesto však s jistou distancí. A když ptačí rodiče uklovou nejslabší mládě, aby neujídalo ostatním, neroní nad tím slzy, ale poznamenají si to do notýsku.

Pýcha a Omerzu rozjedou minimálně tři linie, z nichž každá by vystačila běžnému českému filmu na vybudování solidního dramatu. Konkrétně příběh pádu patriarchy, příběh stárnoucí zamilované účetní a příběh sourozenců vyrovnávajících se každý po svém s tlakem rodiny a jakousi dědičnou zodpovědností. V Atlasu ptáků ale každá z těchto linií graduje zhruba ve druhé třetině filmu, v té poslední se všechno už jen tak nezúčastněně dopoví. Zdá se, že Atlas ptáků je pro mě filmem, o němž mě daleko víc baví přemýšlet, než se na něj koukat.

Info

MFF KV
20.–28. 8. 2021 Karlovy Vary

foto © se svolením MFF KV

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tóny chorobné, způsoby nejtemnější (Tones of Decay)

Dantez 20.09.2022

Záhrobí, nezemskost, rozklad i něco Satana. Mozky stojící za Kreas Promotion se chopily šance a v doznívajícím festivalovém shonu chytají nejzvučnější jména soudobého death metalu.

Bydliště zvuku nestálé (Order of Sonic Chaos 2/3: MSHR, EJTECH)

Minka Dočkalová 18.09.2022

Odradek v Kafkově povídce na dotaz „A kde bydlíš?“ odpoví „Bydliště nestálé“, zatímco se směje smíchem, který zní jako spadané listí... Terén a jeho zákruty.

Vysmát se vší bolesti světa (Shilpa Ray)

David Stoklas 15.09.2022

Shilpa Ray střídala mohutný chraplák s jemným hlasem, v melancholičtějších polohách vzbuzovala smutek, v těch energických jste se jí musel bát.

Když tě budí Sohn ze spaní

Veronika Mrázková 13.09.2022

Když vstal zpoza kláves, rozpovídal se. Ani ne o nové desce, která vyšla teď v září, ale o tom, jak je to všechno „fucking awesome” a že jsme teď komunita…

Slib mi, že nezapomeneš snít (Austin Antoine + Moonchild)

Veronika Mrázková 12.09.2022

„Kdo je tady na rande? A kdo si tím není jistý, ale doufá, že to jako rande dopadne?” Rapper, bavič, zdatný stand-up komik, zpěvák, performer, ale taky Moonchild.

Na kontexte záleží. Teda pokiaľ zrovna nie ste Emma Ruth Rundle... (ArcTanGent Festival 2022)

Lucia Banáková 27.08.2022

Festivalový ekvivalent Spartan Race poskočil na evolučnom rebríčku o niekoľko stupňov, a to so všetkým kladmi, aj zápormi, čo takýto krok prináša.

Metalová plichta za zdmi slezskoostravského hradu (Metal!!!)

Dantez 24.08.2022

Osud si na ostravskou hradní oslavu extrémní kytarové hudby v podobě festivalu Metal!!! nachystal několik pastí. A vybruslit šlo jen z některých.

Jak se klukům z Boskovic plní festivalový sen (Raveyard 2022)

Nikol Halamásková 24.08.2022

Mindicted Crew s partou dobrovolníků se letos pustila do dalšího ročníku festivalu pro mladé, protože to je podle nich přesně to, co okolí malebného města postrádá.

Královna Šumavy (Dobršská brána 2022)

Aneta Kohoutová 23.08.2022

Déšť nás vyprovází i na cestě zpátky. Na palubní desce opatrně rozkládám šestnáct popsaných a rozpitých stránek fialového sešitu a troje čerstvě promočené ponožky.

Pomíjivý strach z prázdnoty (Order of Sonic Chaos 1: Ephemeral Shrine)

Minka Dočkalová 23.08.2022

Podzemní prostor, který průběžně hostí experimentální projekty nonkonformního uskupení Terén, je charismatickým místem, které každé instalaci dodává naprosto specifický výraz.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace