prof. Neutrino | Články / Recenze | 05.03.2022
Po bestselleru Sapiens, přehodnocujícím zásadní momenty dějin lidstva z perspektivy 21. století, se populární izraelský historik ve své druhém díle Homo Deus pustil do odvážných predikcí blízké budoucnosti. Opět při tom hojně využívá nejen makrohistorických srovnání, ale i aktuálních poznatků sociálních a přírodních věd. Z vlivného historika se Yuval Noah Harari stal i provokativním futurologem.
Příběh začíná obdobím antropocénu, kdy lidé převzali otěže nad světem a přestali mít strach z bohů a jejich pozemských posluhovačů. Člověk se tak od dob osvícenství a humanistické revoluce považuje za svobodnou bytost vládnoucí přírodním silám. Významný prostor Harari věnuje i našim příbuzným z živočišné říše a domněnce, že jde o pouhé instinktivní „stroje“ či produkty potravinářského průmyslu, bez vlastního prožívání a potřeb, což však není empiricky prokazatelné. A jsou nám zřejmě blíže, než si připouštíme.
Harari zpochybňuje existence individuální duše člověka za pomocí současné neurovědy, která ji nikde nenachází. I kolektivní konstrukty, jako národ, stát, peníze nebo globální monopoly Google či Apple, jsou jen lidmi vytvořené abstrakce, kterým důvěřují, jako kdysi věřili v bohy. Harari trefně glosuje: „Podniky, peníze i národy byly vymyšleny, aby nám sloužily, nikoli proto, abychom pro ně obětovali svůj život.“ Velkou iluzí je „posvátná kráva“ liberální ideologie, totiž svobodná vůle, které nedává z pohledu současné vědy žádný větší smysl. Jsme daleko spíš průsečíkem mnoha nevědomých impulsů než vědomé racionální volby.
Symptomem dnešního světa je neustálá snaha genetického inženýrství po vylepšení člověka a jeho vlastností, které by mu prodloužily život a posunuly ho blíž k nesmrtelnosti a proměnily ho v Homo Deus. „Hledáním blažené nesmrtelnosti se lidé snaží připodobnit bohům. Nejen tím, že touží po božské moci, ale i proto, že k potlačení stáří a utrpení potřebují ovládat vlastní biologické pochody. Pokud by se podařilo vytěsnit smrt a bolest z těla, umožnila by nám taková nadvláda manipulovat s orgány, emocemi a inteligencí. Získali bychom sílu Herkula, smyslnost Afrodity, moudrost Athény či bláznovství Dionýsa.“
Díky analýze velkých dat o nás umělá inteligence už brzy bude vědět víc, než víme o sobě my sami, a to od nákupních návyků, sexuálního života až po volební preference. Půjde o řízenou manipulaci společnosti a možná i zánik samotné demokracie. Tím by se měla završit naše závislost na globální síti, umožňující transformaci lidského života na nadbiologickou úroveň. Lidé delegují svou výsadní úlohu „mystickým“ algoritmům, které ho evolučně nahradí a stanou se hybateli světa. A člověk ztratí svoji domýšlivou důležitost. Jakýmsi technologickým náboženstvím budoucnosti se tak má stát dataismus, založený na víře ve svobodný a nepřerušovaný tok dat, který by měl zajistit pokračování vývoje člověka v posthumánní době. To se v podstatě shoduje s filozofií transhumanismu, o níž se Harari překvapivě vůbec nezmiňuje.
V Homo Deus jde občas o čiré spekulace, avšak co je dnes vědeckou fikcí, se už brzy může stát realitou. Kniha je dobrým impulsem k debatě o možném směřování budoucnosti naší civilizace, která se díky novým technologiím radikálně mění. Jakkoliv ledacos z toho, co bylo ještě v době prvního vydání knihy v roce 2017 aktuální, je dnes nenávratná minulost.
Yuval Noah Harari - Homo Deus: Stručné dějiny zítřka (Leda, 2021)
web nakladatelství
foto © se svolením Leda.cz
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.