Články / Recenze

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

Barvitý obraz na bílém papíře (Hasan)

Daniel Nádler | Články / Recenze | 15.08.2019

Jestli někdy tuzemská rapová scéna zažívala obrození, tak to bylo právě poslední rok. Zatímco starým rapperům dochází nápady a kreativita, mladí se konečně dokázali vymanit z českého rapového archetypu obrovských teplákovek a čepic s rovným kšiltem. Hasanovo nové album je jen dalším dokladem toho, jak nová generace s chutí bourá zajeté stereotypy.

Hasan byl velmi dlouho součástí spíše béčkového kádru labelu Milion+ a na větších projektech se dostával ke slovu jen občas. Avšak pokaždé jeho přítomnost, byť třeba jen v refrénu, dokázala oddělit danou skladbu od ostatních. Hasanovo druhé plnohodnotné LP se tak konečně stává důkazem hudební vyzrálostí mladého kluka, který si léta razil svoji jasně vymezenou a nezávislou cestu.

Album Hasan definuje v českém hip-hopovém průmyslu pojem impresionistický rap. Písně stojí na abstrakci a vyjádření dojmů, citů a nálad. Rapper klidným projevem tak vystihuje momenty svých probdělých nocí.

Jsem jeden z těch, co si budou
pamatovat, tráva zelená
trochu fialová, oranžový měsíc
černá obloha, ghost rider jede
tmou a nemá slitování

Čekám na odvoz.

Dokáže posluchači sdělit myšlenky, které se mu promítají v hlavě, i ty zahalené oblakem zeleného dýmu. Deska má celistvý zvuk, Hasanovi se podařilo otlačit do ní svůj originální rukopis a dát jednotný směr velké škále hudebních vlivů. Je tu slyšet dopad soundcloudové rapové éry se střídajícími se rapovými pasážemi a melancholickými vokály v doprovodu kytarových linek. V určitých momentech se do toho začnou mísit oldschoolové samply např. píseň Sunday. Vrcholem je skladba Ghost Rider, kde se chytlavý jazzový saxofon pojí s rychlejším, elektronickým tempem a dohromady vytváří houseový podklad, do kterého Hasan rapuje společně s Yzomandiasem a Viktorem Sheenem.

Množství zpívaných refrénů a uhlazená forma by mohla evokovat v očích rapových fanoušků podlézavost. Hasan ale svou hudbou vykresluje barvitý obraz na bílém papíře a většina jeho vět jsou tahy štětcem. Barvy Hasanova štětce jsou často tmavé, šedivé a smutné, občas křiklavé a syté. (Takový kontrast je možné zřetelně slyšet v písni Přítomnost/Budoucnost.) Hasan nahrál desku, která přesahuje úzké hranice rapové komunity a svou otevřeností má šanci zasáhnout i posluchače jiných hudebních žánrů.

Info

Hasan – s/t (Milion + Ent, 2019)
web interpreta

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?