Články / Reporty

Dälek: tradičně zarputilí

Dälek: tradičně zarputilí

Jakub Šíma | Články / Reporty | 15.05.2015

I schizofrenie může být osvěžující. Rap je z povahy rozkročen tak, že každá noha stojí na jiném hudebním kontinentu a rozkrok omývá mořská voda. Nenosím kšiltovky, což je v tomhle případě výhoda. Výhoda na rapu, kde nikdo nekouká, jestli náhodou nemám lepší než ostatní. A na rapu pro lidi-které-nelze-žánrově-vymezit nikdo nekouká, co to mám kurva za debilní kšiltovku. Dälek jsou ta druhá varianta.

Promotéři se vyšvihli a nešetřili ani na předkapelách. A Kyklos Galaktikos nikdy nehrají stejně. Vokály se podřizují hudbě a nemohou stát samostatně, slova nejsou příliš důležitá, ale zvuk si drží jasnou linku. Projekce, která slouží jako strohé osvětlení, a už od začátku slušně naplněný sál. Jen bych uvítal méně rozvláčnosti, kudrlinek a víc tahu na branku. Bez střelby góly nepadají a já nechci o Kyklosech slyšet, že to je „rap pro hipstery“, ale v pondělí jsem to měl na jazyku taky. Jakkoli připouštím, že na slovo rap je tu třeba rychle zapomenout.

S vystoupením Five Seconds to Leave nemůžu sloužit. Ne snad že bych ho prokouřil venku nebo že by tělo odmítalo reagovat, na první i druhý pohled spokojený posluchač. Ale hlava chtěla víc gradace. Nic proti kytarové agónii, zajímavá volba, ale i při pravidelných pohybech krční páteře jsem tajně doufal, že brzo skončí a nebude se prodlužovat čekání na hlavní aktéry. Kamarád nenápadně šeptal: „... tohle je novej materiál, ale starší věci mě bavily víc.“

Buď jak buď, na Dälek se ještě chvilku čekalo a ve venkovních hloučcích se cigára kouřila s nedočkavou obezřetností, uši nastraženy. DJ rEK začal s nenápadnou hlukovou selekcí, ale když se za jeho zády rozsvítil velkoplošný nápis Dälek, kolektivní vědomí v sále se jednomyslně shodlo, že s očekáváním inferna jsou tu všichni správně. Kompletní setlist si najděte jinde, ale v průřezu nic zásadního nechybělo. MC Dälek si při své výšce musel mikrofon nahýbat dolů a v kombinaci s jeho zaťatým postojem bylo jasné, že dav ani mikrofon šetřit nebude. Žádné velké rapové výkony, ale intenzita (tečky, mezery a velká písmena doplňujte dle uvážení) v kombinaci s industriální masou v pozadí nenechávala příchozí v klidu a v předních řadách byl dokonce trvalý moshpit. Mike Swarmbots v divokých kreacích přesně sázel potřebné efekty a největším překvapením byl příspěvek DJe rEka, jehož scratche nápaditě zapadaly do industriální štvanice. Celkový projev byl pevně sevřený jedinečným zvukem, který nepřipouštěl výraznější odchylku a odpovídal albové podobě.

Potěšilo také Dälekovo tričko s výčtem rapových praotců, kterým se jasně hlásil ke svému původu. Protože Dälek je rap v čisté podobě, bez příkras a fintiček. Tomu odpovídala i teplota v sále, která se povážlivě šplhala nahoru. A díky několika ochutnávkám z nového materiálu tvrdím, že tahle partička, ať už v jakémkoli složení, bude mít co říct i příště. Ať s deskou, nebo live.

Info

Dälek (usa) + Five Seconds to Leave + Kyklos Galaktikos
11. 5. 2015, Podnik, Praha
foto © martinezz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace