Martin Řezníček | Články / Reporty | 11.03.2018
Franz Ferdinand se v Česku neukázali skoro šest let, a Praha si na ně musela počkat dokonce téměř dvanáct. Lístky proto zmizely vmžiku a Forum Karlín, které v době posledního koncertu ještě neexistovalo, praskalo ve švech. Z toho měli radost i předskakující TH!S („kapela, v níž hraje Vojta Kotek“), kteří smíchali skandinávský, australský a český hard rock do kytarového nářezu se silou přesvědčit i odpůrce žánru.
A co se vlastně změnilo od posledního koncertu skotských indie rockerů? Přibyla dvě nová alba, ubyl původní kytarista, který se věnuje rodině, a frontman Alex Capranos odhodil slušňáckou patku a novou ježatou kštici si nechal vypálit peroxidem do svítivého blond odstínu. Vzezření grázlíka pak kompenzuje bílým límečkem a černým sakem.
Úvod koncertu patřil singlu Always Ascending ze stejnojmenného alba, které kapela vydala přesně měsíc před pražským vystoupením, což – jak se ukázalo – nebyla dost dlouhá doba, aby se fanoušci s novým materiálem dostatečně sžili. Většinu nových písní tak brali spíše jako nutnou daň a mnohem víc hladověli po osvědčených hymnách, kterým vévodily Do You Want To a Take Me Out - obě se silným jednoduchým nápěvem a skákavým rytmem. Nejsilnější momenty pak přinesla ještě The Dark of the Matinée s nejtvrdším kytarovým riffem z dílny Franz Ferdinand a procítěná Walk Away. Bylo by ale nefér nezmínit ještě dvě nové skladby: Paper Cages, která je jako stvořená pro živé hraní, vytáhla z tradičně dobře nazvučeného prostoru maximum a především The Academy Awards, která odteď bude patřit mezi nejlepší balady z diskografie kapely nejenom díky geniálnímu verši „Yeah, the Academy Award for good times goes to you“.
fotogalerie z koncertu tady
Nepřehlédnutelné vizuální show dominovala širokoúhlá obrazovka – ze začátku zrnící v RGB spektru, později tvořící různorodé psychedelické projekce. Pruhy narušené fotky běžící přes sebe, černobílé obrazce, nepatřičně působící cirkusový nápis Franz Ferdinand, a především různě deformované koláže ze všech pódiových kamer. V některých zdlouhavých částech, jako když Capranos nutil publikum donekonečna odpovídat na otázku „Do you feel the love tonight?“, se bylo aspoň na co dívat.
Během čtyř přídavků se pak opět projevil propastný rozdíl v reakci publika na osvědčené pecky a nové písně – a byla cítit nespokojenost s jejich výběrem. Až při poslední This Fire publikum opět znatelně ožilo a vrátilo kapele energii, kterou nejen skrze teatrální pohyby frontmana produkovala. Dobře zmanipulovaný dav projevoval sílu spíš svým počtem než oddaností.
Franz Ferdinand (sctl) + TH!S
9. 3. 2018, Forum Kalín, Praha
foto © Peter Fulop
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.