Články / Reporty

Koncerty na LFŠ: Manon meurt, Midi Lidi, Please the Trees

Koncerty na LFŠ: Manon meurt, Midi Lidi, Please the Trees

Karolína Tomečková, Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 03.08.2015

Po krátkém odpočinku, který nás ochránil před útokem rádiového popu Michala Hrůzy a spol., nabídly tři poslední večery Letní filmové školy v Uherském Hradišti pestré a bohaté hudební menu. Od zasněných introvertů Manon meurt až po roztančenou dada diskotéku Midi Lidi.

Ďábelské nažhavení, muhehe, ve formě Kyklos Galaktikos, po kterém na rozpálené ušní bubínky padne hudba Midi Lidi jako vláha? To teda jo! Naše babičky by sice syčely, mávaly nesouhlasně čaganem a nazývaly to obscénností nehezkou. A co? Máme vás rádi, všechno je to chaos v našich duších, o tom to je a to nás uspokojuje. Počátkem večera máte jako na dlani výjev, kdy vás atakuje kontrast historické památky Hradiště a v jeho srdci sprosté elektronické trio, které tak baví. Přichází hlavní máma večera, a to v podání Midi Lidi. Jeden skok a už vládnou pódiu, Petr Marek žhaví hlasivky, čekuje elektroniku a přichází intro. Připraveni ke vzletu?

Náměstíčku vládne zajímavý set, byť složený z méně známých a novějších věcí, pak se objeví hity, lidi řvou Buď můj bujón nebo Operace Kindigo. Marek skáče do davu, nechává se ohmatávat vášnivými fanynkami jako na koncertě One Direction a pokračuje v hudební extázi. Změť roztančených těl a vtipné rýmy? Psina! Midi Lidi si to dávají dokola, drží žezlo a pak jen drze odloží nástroje a odejdou. Publikum se nedá, kapela se urychleně vrací a fascinuje. Mocná show, barvy jako po drogách. Šest hvězdiček z pěti. Pukrle.

Hledání styčných ploch u mladé shoegazeové naděje Manon meurt a veteránů domácí alternativní scény Už jsme doma zní jako předem prohraný boj, přesto dramaturgie Letní filmové školy propojila obě zmiňované formace v rámci pátečního dvojkoncertu. Nepříliš promyšlený tah vyzněl hůře pro zahajující Manon meurt, kteří na místo přilákali pouze hrstku svých fanoušků, přičemž prošedivělé obecenstvo UJD vcelku logicky projevilo pramalý zájem o aktuální hudební dění. Naštěstí Manon meurt se nenechali nikterak rozhodit nelichotivou kulisou a znovu potvrdili, že před sebou mají zářivou budoucnost. Osvědčené skladby z debutové desky doplnili o několik povedených novinek a nešetřili až postrockovými mezihrami, které vyvrcholily v závěrečné inferno. Zvuk přitom zůstal po celou dobu krásně čitelný, což rozhodně není pravidlem.

Fotr s kytarou a synek vládne show? Tak teď už jsem viděla všechno a můžu spokojeně umřít. Během vystoupení Safety First i Please the Trees se angažovala děcka, burácela do bubnů jak afričtí domorodci, okupovala pódium a dělala výjimečnou atmosféru. Po hudebním dýchánku se Safety First vyběhli na pódium Please the Trees s vůdcem Havelkou a Havelkou juniorem. Ambice Little Havelky tentokrát nebyly odhaleny bulváru, přesto pobíhal po pódiu a stanovil majstrštyk „dětský koncertní výkon“. Hej, Doherty, možná máš konkurenci, protože tě připomíná, zmenšená podoba s nevinným kukučem. A pokud jste to přežili až do konce, čtete tenhle článek a neťukáte si zrovna nechápavě na hlavu, tak jistě chápete naše uspokojení a věříte, že rozčarování se ani tentokrát nedostavilo.

Info

Letní filmová škola 2015
www.lfs.cz

foto © Karolína Tomečková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace