Články / Reporty

S duhou přes oči: Hlavně se zase nezamilovat

S duhou přes oči: Hlavně se zase nezamilovat

Veronika Mrázková | Články / Reporty | 21.07.2017

LP je pro mnohé neprávem ženou jednoho hitu, svým famózním hlasem umí ale vyčarovat mnohem více než Lost on You. Takový šmrnc a jasně vyražený styl s plachetnicí na hrudi se v popu nevidí. Taky se obešla bez projekcí, bez efektů i bez back vokálů. Vystačila si a narozdíl od tolika hvězd před ní (a po ní), nepůsobila na mamutím pódiu s kytarou utahaně ani ztraceně.

Trochu jinak mohl působit Kiwanuka. Nedbal možnosti přiblížit se publiku a zůstal věrný své poctivé zpívařině. Otevíral dlouhým zpěvem své kytary za doprovodu stejně dlouhých klávesových ploch. Pak sice potěšil songem Cold Little Heart ze Sedmilhářek, ale dlouho neměnil výraz ani rytmus. Až jsem ho začala v duchu prosit, aby přitlačil, uvolil se s písní Black Man in a White World, ale konečný verdikt je jasný: někdo si liboval, že byl Michael za odměnu, jiný koncert přečkal i přes vlčí hlad až do samotného konce, ale Love & Hate vyzní lépe z desky.

fotogalerie z festivalu tady i tu

A univerzální nebyl ani výstup UNKLE. Jak psali v průvodci, čekala nás “all-star sestava složená ze zkušených hudebníků z kapel Groove Armada, The Duke Spirit, Squarepusher a Air”. Naživo jsem ale pocit výlučnosti neměla. Chápu, proč jsou legendami, ale narozdíl od skalních jsem setrvávala spíše ze slušnosti. UNKLE možná nic nechybělo, ale zároveň neměli nic navíc. Model, který kdysi pomáhali vytvářet, se za ta léta osvědčil a zároveň posunul. A dva nevýrazní zpěváci a show postavená na úkor triphopového základu mě nakonec poslala domů.

Jela jsem rozjímat o Warhaus. O dalším úctyhodném objevu Full Moon scény, která přestává kapacitně stíhat. Buď Maartena Devolderea předchází pověst uhrančivého frontmana, nebo se všichni tolik těšili na waitsovské blues, špetku rockové syrovosti, poetiku večerních kabaretů a úsporně stavěné melodie zdobené expresivní trubkou. Těžko říct. Každopádně Devoldere zraje jak víno. Je ten typ, kterému věk sluší. Navíc Balthazar a dEUS možná měli své publikum, ale tenhle projekt bude mít mnohem delší trvanlivost.

Stačila chvíle a šarmantnímu vlasatému dlouhánovi s ledabylým projevem, hluboko posazeným témbrem a caveovskými pohyby jsme se dokonale oddali. A že sympatie byly vzájemné, svůdnost Warhaus hraničila s pokušitelstvím. Žádostivost v publiku rostla s každým Devoldereovým gestem a z plastového panáka svíraného v pěsti zůstaly jen rozpraskané střepy. Jsou lásky, kterým nelze odolat.

Info

Colours od Ostrava 2017
2O. 7. 2017, Dolní Vítkovice, Ostrava

foto © Jakub Šarjak

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Fantasy v kulisách hororu (Jeden kmen + Ďyvina + Budeč)

Kryštof Kočtář 21.05.2024

Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.

Vibrující kosti (Bell Witch)

Marek Hadrbolec 20.05.2024

Ticho nikdy není tak hlasité, jako když Jesse Shreibmann zkříží paličky nad hlavou před dalším úderem do bicích.

Jak v Motownu nezestárnout (Danny Brown)

Michal Smrčina 19.05.2024

Show je vizuálně strohá, blikačky, nic moc navíc, Brown má specifické charisma a pozornost poutá sám o sobě.

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec 02.05.2024

Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace