Články / Sloupky/Blogy

Šejkr #7: Tak pojďme na to!

Šejkr #7: Tak pojďme na to!

Michal Pařízek | Články / Sloupky/Blogy | 18.02.2015

Rozhovor s Markem Stewartem, zpěvákem The Pop Group, byl zážitek. Mark je divoký a nevázaný poděs. Když jsem se mu na začátku omlouval za několikerou změnu termínu, odbyl to pár slovy a řekl: Tak pojďme na to, už se těším. Dlouho jsem nebyl takhle nervózní.

The Pop Group fungovali v první fázi vlastně jen čtyři roky, během té doby stihli vydat dvě studiová alba a jedno koncertní, rozešli se v roce 1981. Radikální parta z Bristolu měla ke kompromisům vždycky daleko, posunuli hranice žánru tam, kam nikdo jiný nedohlédl. Do post-punku vnesli jazzový chaos a funkovou živočišnost, jako úplně první si přizvali ke spolupráci také rappery (The Last Poets). Ve své době byli veskrze neúspěšní, jak už to s revolucionáři bývá, o tom, kolik generací ovlivnili, bychom mohli mluvit dlouho. Jejich první singl možná znáte také z podání St. Vincent, na původní klip si určitě vzpomenou The Birthday Party, Nick Cave je dodnes oddaným fanouškem.


Mark Stewart mluvil a mluvil, díky své rychlosti a mohutné vnitřní energii toho stihl říct dvakrát tolik, než kdokoliv jiný na jeho místě. Skákal do řeči, chrlil historky a důrazně uváděl věci na pravou míru. Byla to radost poslouchat (menší už přepisovat), málokdy se vidí takové nadšení, se kterým do rozhovoru nastoupil. Telefonát se nakonec natáhl téměř na čtyřicet minut, z každého slova bylo jasné, nakolik mu na novém albu záleží. Klip k singlu Mad Truth režírovala Asia Argento.


Nikdy nezapomenu na koncert na Primavera Sound v roce 2012, bylo to v noci poslední den festivalu, všichni toho měli dost. Jenže Pop Group totálně zabili, nevázaná show měla zběsilou vnitřní energii a nejvíce se bavili samozřejmě padesátníci na pódiu. Tady bylo okamžitě jasné, že žádná parodie nehrozí, určitě i proto, že se nikdy nebrali tak vážně…


The Pop Group loni na podzim vydali reedici koncertního alba We Are Time a sbírku rarit Cabinet of Curiosities, obě se dají jenom doporučit. Stejně jako téměř cokoli, co vydal Mark Stewart pod svým jménem. Třeba poslední album Politics of Envy nebo jeho dubovou variantu Exorcism of Envy.


A hlavně si sežeňte nové album, recenzi najdete v aktuálním Full Moonu, rozhovor s Markem Stewartem v příštím čísle. Pojďme na to!

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #135: Post Vintage

Michal Pařízek 26.07.2024

Všechno dobré, něco výjimečné, vytržení s sebou přinesla Aunty Rayzor a vyloženě roztomilí Irreversible Entanglements. Zejména Camae Ayewa, která se chtěla boxovat.

Preview: Letní filmová škola 2024 (Dielmanová, Fellini, Lynch a další)

Štěpán Nezbeda 18.07.2024

Jelikož nejpohodovější filmová přehlídka letos přinese víc promítacích sálů a projekcí, může se hodit pár tipů na snímky.

Pohoda 2024: Poryvy, tma a naděje

Michal Pařízek 14.07.2024

Tento text nemá být obhajobou ani reportáží, berte ho jako pokus o zprostředkování zážitků z určitého místa v areálu. A pokus mírnit rázná hodnocení a zbrklé analýzy.

Šejkr #134: Kdo je kdo?

Michal Pařízek 12.07.2024

Rozhovor s Libuší Jarcovjákovou pro mě byl jedním ze zásadních zážitků prvního pandemického období, dělali jsme ho někdy na jaře, v době, kdy už začínalo být trochu hezky, ale ulice…

Hadí sykot (z Varů): V hudbě život. A smrt.

Veronika Havlová 07.07.2024

Nicméně od té doby hudební a obzvlášť koncertní snímky ve Varech vyhledávám, obzvlášť pokud se promítají ve Velkém sále.

Hadí sykot (z Varů): Křik perličky a jiné holčičí hysterie

Veronika Havlová 04.07.2024

Scéna, v níž se devět tetiček snaží umlčet dvojici mladých žen tím, že jim ritualizovaným sborovým zpěvem vyjadřují bezmeznou účast a lásku, je zatím jedna z nejmrazivějších, které jsem tu…

Hadí sykot (z Varů): Kdo jsme my?

Veronika Havlová 02.07.2024

Ta samozřejmost, s níž mě zařadil do skupiny “my”, a předpoklad, že přece logicky musím chodit na filmy s LGBTQ+ tematikou, když jsem sama jedno z písmen, mě trochu zarazila.

Hadí sykot (z Varů): Konec světa v hotelu Thermal

Veronika Havlová 30.06.2024

Tehdejší hvězdou byl Robert DeNiro, který při vstupu do sálu při pohledu na shromážděný dav rezignovaně vydechl: “Oh, Jesus…”

Šejkr #133: „What you fear to hear from my mouth?“

Michal Pařízek 28.06.2024

O to smutnější bylo číst text Josefa Chuchmy, který se do určité části domácí kulturní publicistiky opřel neurvale i jalově zároveň.

Preview: MFF Karlovy Vary 2024 (Machoninovi, chodecký film a Escobarův hroch)

Filip Hastík, Veronika Havlová, Štěpán Nezbeda 20.06.2024

Z letošní nabídky vybíráme dvanáct tipů napříč sekcemi, Janžurku mezi nimi nenajdete – ta bude kolem druhé odpolední u Puppu.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace