Články / Reporty

The War on Drugs a proudící vlny psychedelie

The War on Drugs a proudící vlny psychedelie

Jakub Béreš | Články / Reporty | 19.08.2015

Od svého vzniku v roce 2005 vydali filadelfští The War on Drugs tři desky, jejichž kvalita měla vzestupnou tendenci, už samotný debut Wagonwheel Blues byl kritikou přijat s nadšením. To bylo v době, kdy s nimi hrál ještě Kurt Vile. Dneska je kapela na vrcholu – poslední deska Lost in the Dream byla trhák a nechyběla ve většině výročních albových žebříčcích minulého roku. V rámci její propagace The War on Drugs konečně navštívili Česko.

Line-up: otvíračka v osm a kapela od devíti do jedenácti. Dvě hodiny dlouhý set a v očích zděšení. Na jednu stranu super, ale nebude to trochu nuda? Aspoň že organizátoři nedali předkapelu... Taky kde by se našla česká parta, která by správně navnadila na to, co by přišlo po ní? Nakonec byl koncert tak skvělý, že i ty dvě hodiny byly málo.

Kapela přišla na stage a zpěvák Adam Granduciel hned prohodil pár vět před tak akorát zaplněným Lucerna Music Barem. Odladily se technické problémy a mohlo se začít. Hlavně žádný spěch, proudící vlny psychedelie se musí přijímat pozvolně. První půlhodina byla i tak utahaná, pak jsem přestal vyděšeně koukat na hodinky a zaposlouchal se do dalších zvukových vrstev. Na podiu se nic nezměnilo, jen zafungovalo spojení kapela-divák.

Publikum oddělovalo pouze pár repráků, ochranný plot nebyl potřeba a nikdo si tak nemohl nevšimnout množství pedalboardů pod Granducielem. Zničehonic se ozval hit Red Eyes a pohupující dav začal konečně dovádět. Najednou bylo pod podiem těsno a několik fanoušků vylezlo na pódium, aby si skočilo. Slušná změna oproti začátku.

Jak říct, že dvouhodinový koncert byl vlastně stejný a monotónní, aniž by to vyznělo negativně? Přesně takhle to má u The War on Drugs vypadat. Stokrát omílané, že méně, může být i více, se u nich potvrzuje. Klidně bych si ještě dvacet minut dal.

Info

The War on Drugs (usa)
17.8. 2015 Lucerna Music Bar, Praha

foto © Jakub Václavek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace