Lukáš Masner | Články / Offtopic / / Movie/dox | 12.12.2021
Zrcadla ve tmě jsou celovečerním debutem absolventa FAMU Šimona Holého, který je krom režie podepsán i pod autorstvím scénáře, hudbou a produkcí. Film, jak sám uvádí, vznikl jako reakce na posledních deset let jeho života, obsahuje vlastní zkušenosti a úvahy o životě a partnerských vztazích, které se dostaly do mrtvého bodu. Ústředním motivem filmu je rozhovor hlavní hrdinky, tanečnice Marie (Alena Doláková) se svým přítelem (Bořek Joura). Oba prožívají vleklou partnerskou krizi a východiskem má být série šestatřiceti otázek, které si vzájemně kladou a poznávají tak své niterné pocity, sny a tužby. Od povrchnějších témat pozvolna přecházejí k velmi intimním a osobním postřehům. Ve snaze prohloubit existující vztah obnažují ty nejpalčivější pocity a dozvídají se řadu věcí nejen o tom druhém, ale i o sobě.
Šimon Holý má talent pro velmi autentický a přirozený dialog, za nímž stojí nejen přesně odpozorované situace, ale i bezesporu dlouhý proces hereckých zkoušek, hledání jazyka a celkového tónu, rovnováhy mezi improvizací a pevně daným textem. Způsob pojetí záměrně odkazuje na styl československé nové vlny, jejíž tvůrci stavěli krom jiného i na verismu, zachycení pravdy a opravdovosti v její plné škále. Výsledkem jsou dialogy, které vyvolávají neodbytný pocit, že nějak podobně komunikujeme i v našem soukromí, to, že každý z nás čas od času cítí stejnou trapnost plnou odmlk, přeřeků a slov, které generuje dřív, než si stačí urovnat myšlenky a přijít s patřičně přiléhavou odpovědí.
Daleko vyhraněnější je film co do formální podoby. Černobílé drama stojí a padá na několika převážně statických záběrech, přičemž v páteřních, mnohaminutových rozhovorech mezi Marii a Františkem kamera míří výhradně na herečku Alenu Dolákovou, která je tak podrobena nemilosrdně studii ze strany diváků. S postupujícím časem, a tím, jak se rozhovor stává intimnějším a emotivně vyhroceným, se mění i velikost záběru, takže se ke scéně vracíme ve stále detailnějších záběrech, které nám dají pocítit skutečnou důvěrnost a místy až nepříjemný pocit voyerismu. Takto intenzivní moment může být pro řadu diváků velmi nekomfortní a vizuální strohost na větší ploše poněkud neúnosná. Režisér je v tomto ohledu radikální a většinu všech ozvláštňujících výletů mimo interiér bytu, jakými jsou taneční nebo večírkové scény, využívá jako milosrdný nádech v jinak uzavřeném světě.
Debut Šimona Holého dokáže svou jinakostí a vůbec skrze absenci tradičních narativních mechanismů hravě pokoušet diváckou trpělivost a celkově tak směřovat k jinému druhu vnímání a prožívání, než jak je u běžné kinematografie zvykem. Místy můžeme mluvit o jednotvárnosti a repetitivnosti, přesto se mu daří uvěřitelně vyprávět o zdánlivě samozřejmých a všedních věcech – o rozchodech a sblížení, o průměrnosti, obyčejnosti a rozhovorech, které často vedeme se svými protějšky – byť občas jen v duchu. Naneštěstí ne všechny scény obsahují onu lehkost a autenticitu. Především momenty z tanečních zkoušek překvapují hereckou strojeností a nepříjemně teatrálními gesty, které ředí tolik kýženou vzdušnost a obecně civilní tón. I přesto jsou Zrcadla ve tmě odvážný a herecky pevný snímek, takže mu můžeme odpustit i pár těch lehce falešných tónů.
Text vyšel v magazínu Full Moon #126.
Tereza Bonaventurová 14.12.2022
Surrealistická jízda plná symbolů, repetetivních rýmů a popkulturních odkazů vás vezme na vesele imaginativní výpravu za těmi nejhoršími problémy současného světa.
Julie Pátá 01.12.2022
Můžeme si pokládat otázku, zda Sedlák natočil film, který má oslovovat generaci Z. Hledání odpovědi však nemá smysl. Banger.
Jakub Blaho 14.11.2022
Filmár a hudobník Jan Foukal nasadzuje ružovejšiu optiku a v novom filme dokumentuje silnejúce priateľstvo s Albertom Romanuttim, frontmanom Bert & Friends.
Jaroslav Kejzlar 01.10.2022
Italský režisér Dario Argento, který stojí třeba za kultovním hororem Suspiria (1977), se vrací z režisérského důchodu mysteriózním thrillerem Černé brýle.
Andrea Kubová 29.09.2022
Joaquin Phoenix navštěvuje různá města v Americe, kde se ptá dětí a mladých lidí, jak si představují svoji budoucnost a jak vnímají svět kolem sebe.
Štěpán Nezbeda 17.09.2022
Na pozvání platformy Synapse Knowledge přijede do pražské MeetFactory americký producent a režisér Stuart Swezey. Recenzujeme jeho dokument Desolation Center.
Ondřej Oharek 04.06.2022
Příběh otce a dcery byl uvedený v Locarnu a Torontu, u nás získal dva České lvy. Čím si zasloužil tolik ohlasů?
Štěpán Nezbeda 16.03.2022
Nejvhodnější by bylo film promítat na rozpadající se zeď domu v troskách jedné z opuštěných sudetských vesnic. Proč?
Štěpán Nezbeda 06.01.2022
Paolo Sorrentino, stejně jako mnoho velkých i menších filmařů před ním, se v novém snímku Boží ruka vrací k formativním rokům svého dospívání.
Štěpán Nezbeda 09.12.2021
Do kin tento měsíc vstupuje Zvláštní cenou poroty MFDF Ji.hlava oceněný snímek Přípravy k filmu T. šestapadesátiletého debutanta Milana Klepikova.