Mučedníci metalcoru (Counterparts)
Uvězněn mezi morem a rájem, nikde bych nebyl radši než s vámi, vyznává se ve skladbě Paradise and Plague frontman Counterparts Brendan Murphy.
Němé výkřiky (City of Caterpillar)
Nejvýraznějším pojítkem obou realit je kytarista a zpěvák Brandon Evans, který si pódium Kabinetu Múz osahal už na jaře s dalšími matadory emo subžánru Pageninetynine.
Plout beze směru, ale společně (Turnstile)
Koncert senzace z amerického Baltimoru je totiž právě teď možná ten vůbec nejlepší bod v časoprostoru.
Zhudebněná misantropie (Thantifaxath)
Ne každý je ale připravený na to, že bude nepřátelská vůči němu samotnému. Hudba.
Odolávat realitě (Respire + Zmar)
Respire svou hudbu označují jako post-everything, Kabinet zase na povedeném plakátu používá tagy blackened, post-metal, orchestral a screamo...
Ponuré sibiřské pohádky (Grima + Ultar)
A zatímco berou opozdilci schody do podzemí po dvou, zahajují Grima přes hodinu dlouhou seanci oslavující nekonečnost lesů a konečnost lidského života.
Siesta před koncem světa (Svdestada & co.)
Stejně jako podobné kapely zvěstují nevyhnutelný rozpad světa, jejich žalozpěv spíš než monotónní podupávání a kývání hlavou doprovází trhavé pohyby napodobující prudké změny temp.
Stránky popsané křikem (pageninetynine)
Brandon Evans v poloze plodu objímá basovou kytaru a v křeči drhne struny. O skladbu později padá na kolena zpěvák Blake Midgette.
Křičet, brečet, skákat (Touché Amoré)
Hodinové vystoupení je plné temných mraků. Jeremy křičí a plní vzduch černými obláčky – větami o bolesti, ztrátách, smutku a každodenní nespokojenosti.
Útěk na čarodějnou horu (Stoned Jesus)
„Zahraj Slipknoty!“ zakřičí někdo. „This is going to sound like Slipknot, I'll even take my glasses off for it,“ odpovídá pohotově Igor, načež Stoned Jesus...
Starý jizvy, nový rány (Esazlesa, Drom, FDK)
„Jenom si vzpomenout,“ křičí Lukáš Bouška opakovaně, zatímco se staré jizvy znovu otevírají a bolavé vzpomínky se derou ven.
Žalozpěv za vše, co je krásné (Big|Brave)
Kanadská čtveřice sice několikrát nabídne záchranné lano v podobě melodie nebo silnějšího motivu, nikdo ale nemá vůli se ho chytit a nechat se vytáhnout zpět na světlo.
Siluety v propasti (Macocha & Co.)
Svítí tu bílý nápis Macocha, do uší se dere agresivní zvuk kytar a zpoza bubnů zběsile tepe srdce rokle.
Porážkám navzdory (High on Fire)
První z koncertů v Kabinetu Múz se mění v generální zkoušku a test krizového managementu americké trojice, technika totiž jinak precizní kapele škodí, kde jenom může.
Vibrující kosti (Bell Witch)
Ticho nikdy není tak hlasité, jako když Jesse Shreibmann zkříží paličky nad hlavou před dalším úderem do bicích.
Skrýt se v tygřím obleku (Raein)
Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.
Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.