Články / Recenze

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol | Články / Recenze | 18.05.2020

Zpěvák, skladatel, scenárista, režisér či herec, málokdo je tak všestranný a renesanční umělec jako Donald Glover. Coby scenárista se podílel třeba na sitcomu Studio 30 Rock, proslavil se rolí Troye Barnese v seriálu Community, své režisérské i herecké kvality pak naplno ukázal v cenami ověnčeném seriálu Atlanta. V hudbě pod pseudonymem Childish Gambino získal zlaté desky za alba Because the Internet a Awaken, My Love! a coby první rapper v historii získal Grammy za skladbu roku se singlem This Is America. Po vydání dalšího úspěšného singlu Feels Like Summer se na téměř dva roky odmlčel a svou nejnovější nahrávku, pojmenovanou podle data uveřejnění na streamovacích platformách 3.15.20., vydal až letos v březnu.

Glover se dotýká námětů, které v dnešním světě rezonují. Tematicky se opírá o obraz dnešní společnosti či blízké budoucnosti, už první píseň Algorhythm předestírá tíživý obraz konzumního, povrchního světa: "So very scary, so binary, zero or one, Like or dislike, coal mine canary, I dream in color, not black and white." Otevírá ale i rasové otázky (“Ooh, my beard long, damn, I look like Jesus, and my shirt is off, ooh, I feel like Fela”), témata nenávisti nebo násilí (“Baby girl, baby daddy, he's had it, The violence, the violence, Cut him up, in the gang, did the same”) a hned několikrát se vrací k úloze muže ve společnosti: “Where are those subtle men? With the decency to might be wrong, Where are those winter girls? Who corrected, say women.” V singlu Feels Like Summer, přejmenovaném na 42.26, se zase obrací k tématu globálního oteplování. Jde o vůbec nejsilnější skladbu, škoda že jí je dva roky starý singl.

Hudebně navazuje na předchozí Awaken, My love!, není však tak doslovnou poctou sedmdesátkovému funku, často si půjčuje futuristické synthové tóny a dunivé beaty. V některých písních připomíná Prince, ale nedosahuje jeho skladatelských kvalit. Po hudební stránce album pokulhává, skladby jsou dlouhé, utahané, a i přes Gloverův velmi dobrý pěvecký výkon se rychle oposlouchají. Ani hostům, mezi kterými jsou například Ariana Grande nebo rapper 21 Savage, se nedaří dostatečně zaujmout.

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy. Childish Gambino v průběhu alba několikrát vybuduje nosnou atmosféru, jen aby ji v následující skladbě zahodil. 3.15.20 tak dokáže na několik poslechů zaujmout díky zvukovým experimentům a texty ponouknou k zamyšlení, nicméně celku chybí jak drzost a naléhavost Because the Internet, tak zvuková propracovanost Awaken, My love! Se svými předchůdci se 3.15.20 může rovnat jen těžko.

Info

Childish Gambino - 3.15.20 (Wolf + Rothstein / Liberator Music, 2020)
spotify interpreta

foto © Shutterstock

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Reflexe emocí pomocí poetiky (Samia)

Michaela Šedinová 21.11.2020

Samia, písničkářka s andělským hlasem a výjimečným rozsahem, už není děcko. Album The Baby je plné melancholie a cynismu, které cítí mladý dospělý konfrontovaný se skutečným světem.

Všechno je v pořádku (Puscifer)

3DDI3 16.11.2020

Puscifer byl vždy jakýmsi únikem od reality, pošetilým blbnutím, což dokazuje i vizuální stylizace tentokráte inklinující k mužům v černém, kteří očekávají přílet mimozemšťanů.

Víc než jen depresivní brblání nad životem (Jan Fic)

Adéla Polka 09.11.2020

Pocity potomka podvedené generace se spadem z Černobylu na hlavách, neschopnost žít spořádaný život, příliš silný vztah k pití a neutuchající touha jsou hlavními tématy desky.

Když máš kamarády, nepotřebuješ nepřátele (Mutanti hledaj východisko)

Richard Kutěj 03.11.2020

Na novince zní pražská dvojice příměji a úderněji, aniž by ale slevila ze své kaleidoskopické hry s atmosférou a zvukem.

Jak se vyzpívat z krize středního věku (Matt Berninger)

Jiří Přivřel 01.11.2020

Matt Berninger z The National je žádaný. Nejvyšší čas na sólovou desku?

Po každé noci přijde nový den (Iro Aka)

obraz 23.10.2020

Sami autoři již názvem alba odkazují na japonský výraz „ukiyo“, který byl dříve v buddhistické tradici překládán jako „svět bídy“.

Malá zvuková evoluce (Pontiac Streator)

Jakub Koumar 21.10.2020

Pontiac Streator je i spousta experimentování, odkazů na současnou taneční scénu, a především přirozené přelétávání mezi různými styly.

Černá hudba v éře postnihilismu (Porenut)

Tomáš Kouřil 19.10.2020

Porenut se po textové a vizuální stránce naplno oprostili ode všech blackmetalových klišé a zároveň hudebně dozráli.

Hodnota rezonancie (White Place)

Matej Kráľ 17.10.2020

Čo znamená zaplniť biele miesto? Album Room od White Place je kompozičné nadýchaný slovenský projekt.

Alebo sú to len stromy (Jeseň)

Matej Kráľ 07.10.2020

Jeseň je najdivnejši slovenský pop. Prvoplánovou optikou môže človeku prísť dokonalé práve to, že svojím pôvodom napĺňa podstatu žánru bedroom pop.