Richard Kutěj | Články / Recenze | 11.07.2019
Slovenský producent Dead Janitor získal za jedenáct let svého působení na scéně i mezinárodní uznání a na novém albu Medusa přináší zcela vlastní originální zvuk. Výsledkem soudobé IDM elektroniky mixované s industriální špínou a syrovostí je zvukově pestré album, které přináší temné, minimalistické i taneční okamžiky. Dead Janitor debutoval v roce 2008 DIY albem The Boring Structure, poté léta vydával na slovenském labelu Exitab, jedné z nejzajímavějších značek na poli tamního soudobého elektronického experimentu. Album Medusa pak vychází u neméně zajímavého slovenského labelu Urbsounds.
IDM, dark ambient, hypnotické techno, industrial. To vše dokáže Medusa zpracovat do proměnlivých a neustále se rozvíjejících zvukových okamžiků. Dead Janitor ale nemá potřebu opisovat stylotvorné slovníky. Základy tracků tvoří vlastními elektronickými vzorci a samply. Album tak nabízí rytmické plochy, čistě elektronicky tepající okamžiky i cákance, kde se zvuk postupně rozpadá do nejmenších atomů. Stejně tak i okamžiky, kde kovově ostrá rytmika vyvolává až rituálně tranceové nálady. Díky dobré aranži i zvuku se přitom všechna ta pestrost se na albu přelévá zcela přirozeně a bez zádrhelů.
Medusa je zatím nejsyrovější a nejvíce experimentující Dead Janitorovo dílo. To ale neznamená, že předchozí – více elektronicky zvuková – tvorba zaostává. Naopak. Ostatně, slovenský producent zaujal i poměrně velkou a etablovanou polskou scénu, když jeho předchozí album – Proximity z roku 2016 – vyšlo u ceněného labelu Galeria Szara Records. Vloni ho ještě doplnilo album remixů od tvůrců jako jsou Ink Midget či Stroon.
Dead Janitor kráčí vpřed a jeho releasy neustále ukazují, kolik různých poloh soudobá experimentální elektronika umí. Slovenský producent tak už léta tvoří sci-fi pro milovníky brouzdání v nekonečném vesmíru zvuků, samplů a jejich struktur. Zvukový romanopisec, jehož knihy mají zatím pořád ten správně napínavý obsah, který dokáže vtáhnout do děje a nepustit do posledního tónu.
Dead Janitor – Medusa (Urbsounds, 2019)
bandcamp projektu
Klára Šajtarová 23.07.2024
Mnozí si je automaticky asociují s písní Pixies, pro americkou hardcore-punkovou komunitu nabírají ale tato slova úplně jiný význam.
Matej Žofčín 06.07.2024
Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.
Jakub Veselý 29.06.2024
Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.
Žofie Křížková 02.06.2024
The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.
Martin Zoul 20.05.2024
Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.
Klára Šajtarová 14.05.2024
Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.
Fí Poláchová 05.05.2024
Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.