Články / Reporty

Chytnu tě za srdce (Anna Vaverková + Zapomělsem)

Chytnu tě za srdce (Anna Vaverková + Zapomělsem)

Tomáš Jančík | Články / Reporty | 11.11.2023

V úterý olomoucký Jazz Tibet Club, den na to Brno a Kabinet Múz. Ten poskytl útočiště pro druhou zastávku listopadové tour Anny Vaverkové. A z celkem logických důvodů zpěvačka, muzikantka a producentka přijela pokřtít debutové album Pozdravy z polepšovny právě sem, vyšlo totiž pod značkou Kabinet Records. A nejen díky téhle vzájemnosti panovala celý večer přátelská, až hřejivá atmosféra.

Jen s kytarou v ruce se jako první ujímá slova Aleš Macenauer aka Zapomělsem. S upřímným úsměvem, který mu vydrží na tváři prakticky celý koncert, začíná v rychlejším tempu. Uvádí se pozitivněji laděnými skladbami a přesvědčením, že věci můžou být a budou lepší. Jen on, kytara a milé postřehy mezi písněmi. Na vyzvání ho z publika přichází podpořit i nenápadná postava v kloboučku, Anna Vaverková vystupuje na pódium a sklízí první potlesk. Společně s Michaelem Schnaubertem (prázdniny) na klávesy se přehoupne set do druhé poloviny, kterou, jak sám Aleš říká, „začíná smutná tancovačka, dnes možná jen smutná“. Platí to první. Texty plné odevzdaných pocitů zpívá citlivým, tichým, pronikavým hlasem. Se zádumčivými myšlenkami téměř nehnutě sleduju každý minimální pohyb na stagi, ke konci písní Kdesi nás na několik vteřin ohluší ticho, aby pak došlo na hlasitý závěr.


fotogalerii z koncertu najdete tady

Pomalý nástup bez jediného slova, první tóny basovky a zpěvaččin vážný výraz. Tím a naléhavým hlasem s opakujícími se slovy „já tě mám ráda“ si drobná Vaverková s obrovskou baskytarou od první minuty podmaňuje celý sál. Není na to sama. V Brně, na jediném místě z celé tour, jsou tu s ní dva švédští hudebníci (Joakim Jägerhult na bicí a Liam Blomqvist na kytaru), které zpěvačka neustále česky popichuje. Společně rozehrávají uvolněnou až snovou atmosféru, lidi se jen nepatrně houpou do rytmu a (nejen) v písni Ve snu se díky jejímu melancholickému tichému hlasu nelze na pár minut neztratit. Stejně jako ve zbytku večera, který prostupují Vaverkové zvláštně pozitivní emoce, nesmělost a jednoduché, a zároveň provokativní texty o lásce, vztazích a vyrovnáváním se sama se sebou.

Na křest se vrací Aleš Macenauer a polévá vinyl „prvotřídní“ vodkou Božkov. To sklidí společně s potleskem pobavené reakce publika, za srdce pak chytne krátká vsuvka o seznámení obou hudebníků. O vinyl je při rozhozu zájem, a tak se dál než přes první řadu nedostane. V závěru se Vaverkové lehký podmanivý vokál mění v silný, procítěný řev, jemuž podobně přizvukuje jinak mlčící Humble. A show je u konce.

Tímhle ale celá tour teprve začala. Ještě dvě zastávky na Moravě, následně z Prahy přes další města v Čechách a zakončení v domovské metropoli, v Berlíně. A pokud se stejným elánem, i když bez live bandu v zádech, dorazí i na tahle místa, bude připraven podobně unikátní zážitek.

Info

Anna Vaverková + Zapomělsem
8. 11. 2023 Kabinet múz, Brno

foto © Minka Dočkalová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Monkey Week 2023: Jako doma

Michal Pařízek 29.11.2023

Vizuální charakteristika jubilejního patnáctého ročníku byla ve znamení jakéhosi obřího flipperu, což se záhy ukázalo jako nadmíru příhodné.

Down in the past (Mando Diao)

Eva Karpilovská 28.11.2023

V půlce koncertu skupina opustila podium, aby se vrátila k upravenému, akustickému setupu, kterým se opravdu přenesli do dob před rock’n’rollem. Long Before the Rock’n’roll.

Nepřestávám vrhat stín (WWW Neurobeat)

Tomáš Jančík 26.11.2023

Absolutní zapálení a smysl pro detail je vidět i ve chvíli, kdy raperovi na moment vypadne text – žádná nejistota, ve vteřině nastupuje freestyle.

Tired of life, start over (Blank Banshee)

Dominik Polívka 26.11.2023

Holubice, Macintosh a řecké sloupy. Procházím estetiku videí kanadského producenta Patrika Driscolla. Vše v dřevní kvalitě 3D modelů z počátku milénia.

Tanec v krajině snů (Jaga Jazzist)

Kryštof Kočtář 24.11.2023

Laťku norští hudebníci nasadili dost vysoko hned ze startu, avšak euforická cesta do cíle se nesla v jejím neustálém navyšování a překračování.

Chvála ozubeným kolesům i vesmírným potulkám (Laibach)

Michal Smrčina 23.11.2023

Kdo by se nebál do Divadla Hybernie? Toto místo si příliš nespojuji s kapelami typu Laibach...

Nebuďme zdvořilí (Laurie Anderson with Sexmob)

Lukáš Grygar 22.11.2023

Když došlo na O Superman, nebudu lhát, že mě nedojala – slyšet naživo basový nájezd doprovázející „so hold me, mom“ je samozřejmě chvilka do památníčku.

Stále silnější deprese (Blues Alive)

Jiří V. Matýsek 21.11.2023

Post-festivalová deprese bude po letošním Blues Alive tak nějak silnější. Všechno si prostě sedlo.

S kladivem a empatií (Yaeji)

Ondřej Pěkný 18.11.2023

A pak se na scéně objevuje kladivo. S topůrkem barvy magenta, jiným, než dvě výše zmiňovaná. Jsou tedy tři? Jedno se transformovalo?

Všichni jsme tu kámoši (Shame)

Filip Peloušek 15.11.2023

Když se o pár měsíců později blížím šlehaný štiplavým podzimním větrem přes Hlávkův most k Fuchsu, mám tušení, že tentokrát dostanu trochu jiný druh zážitku.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace