3na3: Jarda Krátký (Stodola Fest)

Stodola fest je schovaný v Kamenné galerii v Lačnově u Poličky, orientuje se mimo záběr běžného publika a jeho kapacita čítá zhruba padesát osob. Akce se pyšní domácí atmosférou, mezi umělci a diváky dochází k přirozené interakci, sami organizátoři odkazují k tradici událostí pořádaných ve Skalákově mlýně. Hudebníci se na Stodola fest zpravidla hlásí sami, i když ví, že na honoráře jde pouze vybrané vstupné, plně obsazený už je i následující ročník. O fungování a dalším směřování povyprávěl pořadatel Jarda Krátký.

Kamenná galerie v Lačnově u Poličky – proč pořádáte festival zrovna tam? Co je to za prostor a jaké má ne-výhody? Co skýtá okolní prostředí a není jeden den málo?

V penzionu, u kterého se akce koná, jsem loni pracoval. A protože jsem tam pořádal akce a rozhovory s různými umělci (Jan Žamboch, Ladislav Heryán, ad.), tak jsem se rozhodl svoje působení zde zakončit právě malým festivalem, na který jsem pozval kamarády muzikanty a mnou pozdně objevenou skupinu Kochlea. Akce byla tak dobrá, že jsem se během večera rozhodl udělat pokračování a založit tak, doufám, tradici, která potrvá. Kamenná galerie je bývalá stodola, kterou majitelé přestavěli a zrekonstruovali pro účely pořádání svateb a kultury. Výhodou je, že je bokem civilizace, a pokud se zde něco děje, přijdou jen lidi, které to opravdu zajímá. Nevýhodou je možná malá kapacita, ale já to vnímám jako plus. V okolí se můžeš projít po lese a utřídit si myšlenky nebo si vedle dát výborné jídlo a pivo. Jeden den je tak akorát vzhledem k tomu, jak mohutná tam probíhá družba. Ani nákladově by to nebylo únosné, protože celou akci doplácím sám.

Máte pozoruhodný lajnap – Balet Československého rozhlasu jsem nikdy na žádném festivale neviděl, to jde? Podle jakého klíče jste postavili celou, velmi jednoduchou, ale originální dramaturgii?

Lajnap je dílem náhody, teda částečně. Nicméně název Balet Československého rozhlasu může mást. Jedná se o kapelu zrozenou z undergroundu a v okrajové části hudební kultury docela známou. Její členy zatím asi nikdo nespočítal. Přestože je pro mě 90 % obsahu Full Moonu velká neznámá, a díky tomu jsem spoustu kapel objevil, docela mne těší, že Balet neznáte.

Dramaturgie vzniká dvěma způsoby. První je, že na nějaké akci, fejsbuku nebo netu objevím zajímavou kapelu a napíšu jí nebo je oslovím s nabídkou zahrát na malém festivalu za mizerný honorář a pivo. Můj život se řídí heslem „poslání do prdele je zadarmo“, tak tam často končím. Nicméně občas nějaká formace na takové hraní přistoupí. Druhá možnost je, že se přihlásí sama a já, pokud usoudím, že to dává smysl, rád kývnu. Nebráním se ani začínajícím skupinám a básníkům, jsem otevřen čemukoliv, stačí napsat na můj mejl. Jen bych rád řekl, že nemám horentní honoráře a celá akce je opravdu pro zábavu.

Hlásíte se k akcím, které se pořádají ve Skalákově mlýně, z jakého důvodu, čím souzníte?

Skalákův mlýn je dlouholetá tradice a já bych rád, aby Stodola byla podobná, ať už zaměřením nebo publikem. Pořádám akce od roku 2000 a čím jsem starší, tím víc mě serou lidi, co dojdou na akci stylem „zaplatil jsem a očekávám, že mě budete bavit“. Stojí s pivem, mobil před xichtem. Jako člověka, který taky vystupoval, to beru jako urážku účinkujícího, který se snaží podat výkon a místo lidí vidí zadní stranu jejich telefonu. Naštěstí se daří dělat akce, na které tito jedinci nechodí. Na Stodole lidi sedí nebo postávají a poslouchají, a to je pro mne důležitější, než jestli zaplatili vstupné, a mám pocit, že kapely to mají stejně.

Stihl jsi letos nějaký festival, který tě oslovil? Kam se podívat příští rok, pokud tedy bude nakloněn podobným radovánkám?

Na festivaly v Česku moc nechodím, protože od návštěvy Sónaru v Barceloně roku 2008 jsem dost deformován, co se kvality týče. U nás jen málokterá akce není dělaná pro peníze a pak to tak i vypadá. Na stagi hudební pohrobci hrají na zvuk, který se nedá poslouchat. Ale abych nekřivdil všem, dost se to zlepšuje. Já letos poprvé navštívil festival Boskovice a musím říct, že to bylo milé překvapení, které trochu mlží litry piva a ginu s tonikem. Nicméně si myslím, že na něj pojedu i příští rok, pokud ta banda nahoře rozhodující pomocí kostky z dračího doupěte nevymyslí, jak dál blokovat kulturu, protože z ní na rozdíl od konzumu nejsou žádné peníze a chytré voliče nikdo nechce.