Články / Sloupky/Blogy

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 5. místo

Desky roku 2021 podle Full Moonu: 5. místo

redakce | Články / Sloupky/Blogy | 01.01.2022

Pátá příčka Desky roku podle magazínu Full Moon přináší za rok 2021 pozoruhodné setkání, a takových nebude málo ani v dalších dílech tradiční ankety, která vyvrcholí vyhlášením vítězů ve středu 5. ledna, málo. Co jsme mohli chtít po hudbě minulého roku? Jak vedle sebe obstojí "pop, který bychom měli poslouchat denně" a mordýřské balady se zbraní namířenou do obličeje? Pojďme.

Domácí

5. něco něco - Útržky (Divnosti) 39 bodů
„Taneční písničky s českými texty,“ vystihují Něco něco sami sebe jednoduchou zkratkou. Funguje to a dvojice Tomáš Tkáč a Alžběta Trusinová se netají ambicí skládat zapamatovatelné hity, ale zároveň stavět pop tak trochu na hlavu. To platí i pro jejich label Divnosti, jehož vydavatelským vrcholem je právě album Útržky. Vyšlo rok a půl po debutu Začíná a Něco něco na něm předkládají sebejistou kombinaci písničkářství a tanečních skladeb s inteligentními i hravými texty, reflektujícími svět třicátníků. Zůstává celková nápaditost, posun pak představuje živější zvuk, větší důraz na syntezátory, i nečekané stylové zvraty. Pop, který bychom měli poslouchat denně.

„Album svým zvukem občas evokuje éru bezstarostného kytarového popu à la Blur. Jakmile se ale člověk zaposlouchá do textů, je očividné, že Něco něco se neschovávají v retro mánii. Nevyhýbají se současnosti a jejím problémům, ani to nedokážou. V Útržcích se řeší přehlcení informacemi, fragmentární text, ve kterém se čím dál hůř orientuje a kde člověk snadno ztratí pocit kontroly. (…) Díky potřebě dělat věci složitě, se Trusinové se Tkáčem podařilo natočit desku, která ani nepropadá beznaději, ale ani nenabízí naivní optimismus. Něco něco jsou momentálně jediná česká kapela, která dokáže zazpívat verš ‚Všechno co znáš, teď se změní na věci, kterým nerozumíšʻ tak, že to člověku dodá odvahu. Nic většího po hudbě v roce 2021 ani chtít nemůžeme.“ (Jonáš Zbořil, Radio Wave)

51 hlasujících vybíralo z 99 alb.




Zahraniční

5. Nick Cave & Warren Ellis - Carnage (Goliath Ent.) 24 bodů
Co by to byl za žebříček Full Moonu, kdyby se v něm neobjevil Nick Cave. Po loňském úspěšném albu Ghosteen přišel australský hudebník poměrně rychle a neočekávaně s novou kolekcí, oznámenou těsně před jejím vydáním. Pod novinkou je Cave podepsán společně s dlouhodobě nejbližším kumpánem Warrenem Ellisem, kolekce stojí někde na křižovatce mezi Push the Sky Away a jejich společnou prací pro film. Pro fanoušky Caveovy starší tvorby Carnage znamená nejen návrat k písničkám, ale také rozeznění poněkud temnějších strun, než bylo v nedávné minulosti zvykem. Cave s Ellisem navíc jako jedni z mála stihli loni k albu odjet i poměrně rozsáhlé turné, na síti najdete plno kouzelných záznamů.

„Jeho slova dlouho nebyla tak lascivní a agresivní. Už roky nikomu nevyhrožoval se zbraní namířenou do obličeje. Carnage se tak místy dotýká zvrácené nálady jeho oblíbených mordýřských balad nebo rock’n’rollového sentimentu vedlejšího projektu Grinderman, jímž australský zpěvák se spoluhráči čas od času utíká před tíhou Bad Seeds. A že tíhy bylo kolem Cavea v posledních letech dost.“ (Ondřej Horák, Aktuálně.cz)

56 hlasujících vybíralo ze 178 alb.

Info

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #79: Tak daleko, tak blízko

Michal Pařízek 20.05.2022

Gentrifikace se nevyhýbá ani distriktu 36, majitel domu zvedl provozovatelům hostelu nájem víc než čtyřnásobně. Přemýšlím nad zážitky, co jsem tu za ta léta nashromáždil...

Šejkr #78: Potopa

Michal Pařízek 06.05.2022

Chodit pozdě může být i výhoda. Je hodina po začátku tiskovky, Rudolfinum je v podstatě prázdné...

Sharpe 2022: To nejlepší

redakce 26.04.2022

Po reportu a fotogalerii ještě přinášíme obvyklé shromáždění vrcholů přehlídky, oslovili jsme taky další obvyklé podezřelé, kamarády a jiné celebrity.

Šejkr #77: Prokopat se ven

Michal Pařízek 22.04.2022

Nedávno mi jeden známý v baru říkal, že mu dnešní doba občas připomíná jakési „vylepšené devadesátky“. Upřímně mě to vyděsilo, hlubší definici jsem z něj nedostal, třeba ji ani neznal.

Свiт нiколи не буде колишнiм (Svět nikdy nebude stejný)

Alexander Proletarskyi 20.04.2022

Publikujeme v ukrajinštině hlavní text Full Moonu #132 od novináře, fotografa a hudebního aktivisty Alexandra Proletarského, který přispívá do magazínů Sho nebo Karabas Live a žije v Oděse.

Šejkr #76: „Almond caramel frappe pineapple root beer“

Michal Pařízek 08.04.2022

Když vás jednou nepustí do oblíbeného baru, tak to může být i výhra. Historka se váže ke středečnímu večeru, nakonec jsme s kamarádkou skončili o pár bloků níže ve Vrškách…

Šejkr #75: Znenadání

Michal Pařízek 25.03.2022

Když jsem ze schránky vytahoval pohled s obrazem mračného západu slunce nad Virginií, fakt jsem se divil...

Preview: Jeden svět 2022

Ondra Helar 20.03.2022

Téma festivalu dokumentárních filmů Jeden svět se obrací k jeho kořenům. „Cesty svobody“ přímo odkazují na lidskoprávní tematiku, která stála u jeho založení. Tipy pro vás.

Šejkr #74: „Jako všichni.“

Michal Pařízek 11.03.2022

Mířím do karlínských Kasáren na jednu z mnoha benefic. Hned při vstupu do dvora udělá člověku radost, kolik je tam lidí, nakonec se do sálu vlastně ani nedostanu.

Šejkr #73: „What the hammer, what the chain... “

Michal Pařízek 25.02.2022

S Daniellou a Alexanderem se bavíme i o tom, jak v době války budou lidé reagovat. Nemyslím státnicky, spíš v rámci společnosti, obyčejně. Čtu jim nahlas jeden z hrdě národoveckých…

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace