Richard Kutěj | Články / Recenze | 18.04.2020
Slovenští Last Influence of Brain aka LIOB vydali letošní album Insomnicons po deseti letech mlčení a odkazují na něm především na svou lásku ke klasické electronic body music. Trio LIOB jinak patří k tomu nejzajímavějšímu, co se dnes děje na slovenské elektronické scéně, a platí to nejen pro tvorbu v této kapele. Solo, Bop a Blazena se během oné dekády věnovali svým dalším pojektům. Oživili zvukově temnější a masivnější Samhain, vytvořili i nezkrotně experimentující elektronický projekt Eclipsed, kde jejich sestavu rozšířila další osobnost domovské scény, producent a člen Kifoth, Key Head. Nestát na místě, hledat vlastní zvuk, překvapovat a neomezovat se žánry. Právě takový neuchopitelný feeling vkládají LIOB do všech svých prací a ani novinka Insomnicons není výjimkou.
Electronic body music s lehce industriálním podkresem tu pilují ve skladbách, kde hraje příjemně vyrovnanou roli tepající elektronika, samply i energicky řezavý zpěv. Insomnicons bere na energickou a nekompromisní taneční jízdu od prvního tracku a album na ploše jedenácti songů a jednoho remixu neztrácí dech ani na chvíli. Jízda zvukovým vesmírem LIOB ovšem není bezhlavá. Je proměnlivá, překvapující a vtahuje do děje i tím, jak mění drsnější plochy za místa a tracky, kde si posluchač naopak užije zamyšlenější pasáže a krásu sonických propletenců a linek. S dynamikou a několika výrazy pracuje i zpěv v roli dokonalého společníka a průvodce „dějem“, který zejména v refrénech posouvá celek výš a dál.
Insomnicons tak nabízí několik pohledů, jak EBM s industriálním podtextem podat coby poctu stylu a zároveň tak, že žánr, který nejsilnější období zažíval v 90. letech, zní i dnes současně a baví. LIOB vytvořili jeho živelnou podobu, jejíž další hodnotou je povedený a znělý zvuk, na kterém se podílela i jedna z nejpovolanějších person mezinárodní scény – master vytvořil kanadský producent a hudebník Ken Hiwatt Marschall, člen jedné z nejkultovnějších kapel žánru Skinny Puppy.
Hudba starých mistrů bere na Slovensku stále dech a podíl na tom má svou letitou podporou a vydavatelsky vždy dotaženou prací i label Aliens Production. Ten nahrávku Insomnicons přinesl jako první letošní švih do své pestré a zajímavé kolekce česko-slovenské i mezinárodní, nejen temné a tvrdé experimentální elektroniky.
Last Influence of Brain – Insomnicons (Aliens Production, 2020)
album na Bandcampu
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.