Konec fašistické Americe! (Tajné Impérium 2)

Hitlerovská zrůda třímá kormidlo Spojených států amerických. Avengers jsou označeni jako teroristická organizace podkopávající mír, řád a bezpečí nového a samozřejmě vysoce efektivního utopického světa. Steve Rogers, kapitán Amerika, válečný hrdina a miláček země byl celou dobu tajným agentem fašistické organizace Hydra a teď když zvítězil, vládne Spojeným státům pevnou rukou. Do budoucnosti zřící mutant Ulysses však předpověděl, že ho černý Spider-Man Milles Morales zabije na prahu budovy kapitolu. Osud svobodného světa tak spočívá v rukách sedmnáctiletého dítěte. Osvobozování otroků v novém kontroverzním kabátku oblečeném naruby.

Politická věrohodnost byla pro nejlepší příběhy kapitána Ameriky vždycky důležitá. Série scenáristy Nicka Spencera, byť už bezmála osm let stará, se nyní stává aktuální, až z toho mrazí. Vždyť předehra Tajného impéria začínala invazí Rudé lebky do země bývalého sovětského bloku. Co že to u večeře říkali zprávaři Prima televize CNN o Ukrajině? O oblasti, která se má stát kolbištěm NATO a stává se sporem mezi starými nepřáteli? Spojenými státy Americkými, které chtějí Ukrajinu „chránit”, a Ruskem, které nerado vidí na rohožce své země vojáky nebezpečné mocnosti.

Spencer sice dokonale předestřel politické podhoubí, ale v druhé polovině knihy sahá po nadpřirozených berličkách, aby to vůbec dokázal uspokojivě uzavřít. To sice zamrzí, ale stále umí nadhazovat zajímavá témata. Ze superhrdinů dělá rozhádané zchátralce, zatímco Amerika pod vedením Hydry vzkvétá, stejně jako její zahraniční politika. A ten, kdo nesouhlasí s všeobecně přijímaným pohledem na věc, je pro vlastní bezpečnost umlčen.

Osobní souboje i velké bitvy jsou pastvou pro oči. Kreslíři Steve McNiven, Andrea Sorrentino, Daniel Acuña, Rod Reis, Joshua Cassara a Leinil Francis Yu se prezentují v té nejlepší formě, ale jejich styly jsou velmi odlišné. Jejich časté střídání odvádí pozornost od příběhu.

Tajné impérium balancuje mezi výpovědí o současném světě a vědeckofantastickým cvičením, ve kterém se hraje o duši člověka. Dvě nesourodé poloviny tak podobné, a přesto jiné, se ve finále střetnou a dobro musí vyhrát, samozřejmě.