Články / Reporty

Nebuďme zdvořilí (Laurie Anderson with Sexmob)

Nebuďme zdvořilí (Laurie Anderson with Sexmob)

Lukáš Grygar | Články / Reporty | 22.11.2023

Ve skvělé knize Poslední samuraj, nemající naštěstí nic společného se stejnojmenným filmem, dojde na koncert klavíristy, který publikum nejprve ukolébá přehráváním prověřeného repertoáru, aby posléze do lidí pustil hudbu daleko nespoutanější. Laurie Anderson provedla v pražské Arše obdobný manévr.

O repertoáru z její ikonické desky Big Science jistě nejde mluvit jako o „spoutaném“, ale o spoutanosti právě jeho ikoničností jistě ano. Jak publikum hlasitě potvrdilo s prvními tóny otvírákové From the Air, Lauriinu avantgardu máme všichni naposlouchanou do nitra našich stárnoucích duší – málokomu v sále bylo pod čtyřicet. Mluvila k nám naše kapitánka a nejdřív to vypadalo, že nás spolu s doprovodnou kapelou Sexmob nevezmou dál než na vyhlídkový let do „písniček z úplně jiného světa“, jak sama přiznala.

Když záhy došlo na milovanou O Superman, nebudu lhát, že mě nedojala – slyšet naživo basový nájezd doprovázející „so hold me, mom“ je samozřejmě chvilka do památníčku. A stejně tak nebudu lhát, že koncert měl v tu chvíli blíž ke karaoke, včetně projekce čtyřicet let starého videoklipu. Když jsme ale odbavili nostalgii a už trochu únavně obligátní měření decibelů při yokoonovském křiku (z kotle to znělo na solidní výkon, ale představoval jsem si, jak by znělo publikum z generací, které už nikdy nedosáhnou na hypotéku), začalo být daleko zajímavěji.

Jednou z „dobrých rad“, které Laurie Anderson mezi písněmi utrousila, bylo nesnažit se o co nejdokonalejší dílo, nebýt ve svém umění „zdvořilí“. Její kvalitu pak nejlépe doložila rozkošně nezdvořilou a živelnou Walk the Dog, sice z podobně dávných časů jako Big Science, ale na pódiu Archy čerstvou, jako by ji napsala po zvukovce v backstagi. Opakem její naježenosti pak byl prostor věnovaný manželovi: s Lou Reedem zpívajícím ze záznamu zahrála tu jednu povedenou věc z katastrofy jménem Lulu, část táhlého songu Junior Dad, který z hypnotického úvodu pro elektrické housle a Reedův hlas vytekl do kapelního vydovádění se na velvetovský způsob.

Přelévání nálad a poloh nefungovalo celý večer takhle soudržně, ale když ano, podtrhovalo skutečnost, která byla dopředu zřejmá i cenovce na vstupenkách: ježatá žena obklopená jazzmany, kterým jejich newyorská kosmopolitnost čouhala z nástrojů, neztrácí ani čtyři dekády po svých nejslavnějších projektech schopnost své publikum roztančit, okouzlit i dovést k slzám. „Trénujte smutek,“ poslala ještě jednu radu, kterou kdysi dostala od buddhistického učitele. „Ale smutku nepropadejte.“ Díky lidem jako je ona je to snadno představitelné.

Info

Laurie Anderson with Sexmob: Let X=X
21. 11. 2023 Divadlo Archa, Praha

foto © Romana Kovacs

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Souznění s tichem (Van Wissem & Šimanský)

Klára Šajtarová 06.02.2025

V polovině večera se k loutně přidává hlas, hluboký, nenucený, téměř mluvený. Neslouží k vyprávění příběhu, spíš k rozšíření hypnotické nálady.

CTM III: Hledání blízkosti

Vojta Chmelík 06.02.2025

Komorní amfiteátr sice poskytuje skvělý zvuk a možnost se plně soustředit a vychutnat komplexnost díla, v rychlejších rytmických pasážích by si však člověk přál být na parketu.

Křičet, brečet, skákat (Touché Amoré)

Marek Hadrbolec 05.02.2025

Hodinové vystoupení je plné temných mraků. Jeremy křičí a plní vzduch černými obláčky – větami o bolesti, ztrátách, smutku a každodenní nespokojenosti.

CTM II.: Berghain trochu jinak

Vojta Chmelík 03.02.2025

Před Berghainem jsme si ale všichni rovni. Není to tak dávno, co skrz jeho dveře nebylo dopřáno projít ani nejbohatšímu muži světa.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: To, co léčí (Sonic Herbalism)

Alžběta Sadílková 31.01.2025

Nový projekt Václava Havelky se soustředí na regionální léčivé rostliny a jejich sílu. Účelem má být zvýšení povědomí o potenciálu bylin a výzva k větší všímavosti a citlivosti k přírodnímu…

CTM I: Večery v krematoriu

Vojta Chmelík 29.01.2025

Přelom ledna a února je v Berlíně spjatý s depresí, s počasím, které lavíruje na škále od šedé mlhy a deště po bílou mlhu… a déšť.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Návrat k primárním pudům (AfrikaBurn)

Kristina Kratochvilová 29.01.2025

Seskupení cestovatelů z celého světa uprostřed jihoafrické pouště vlnících se v rytmech elektronické hudby může působit jako elitářský, nemravný, drogový večírek.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Venite a casa! (Hudební scéna v Buenos Aires)

Krištof Budke 27.01.2025

Scéna v Buenos Aires očima zakladatele uměleckého webmagazínu Swine Daily.

Nejlepší texty Full Moonu 2024: Děti, které nesměly dospět (Disneyho dětské hvězdy)

Julia Pátá 27.01.2025

Na Cyrus se během několika let po opuštění vydavatelské stáje Disney Music Group, která si na adolescentních celebritách postavila jeden z hlavních zdrojů příjmu, svalila lavina kritiky.

Přátelství, co nestárne (Justice)

Kristina Kratochvilová 25.12.2024

Justice sice zestárli o jednadvacet let, v Max-Schmeling-Halle, kam jsme se přijeli podívat na show, kterou dovezou na Colours, to rozhodně vidět nebylo.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace