Články / Reporty

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl | Články / Reporty | 24.02.2020

Ho99o9 jdou vlastní cestou a příliš je netrápí žánrové zařazení. V jejich tvorbě se objevují prvky hip hopu, punku, industrialu i hardcore a všechno je vyhnáno do krajnosti, zvuk je tvrdý a agresivní. Stejně jako umělci, představují i jejich fanoušci pestrou směs, na koncert dorazili příznivci zmíněných žánrů, ale taky metalisti nebo hipsteři.

Večer zahájil noise-punkový kvartet Fvtvre, kteří vyjma bubeníka hrál pod podiem. Zpěv byl utopený a rozumět nešlo ani promluvám mezi písněmi. Nedalo se jim však upřít maximální úsilí, díky němuž se jim místy podařilo vybudit moshpit.

Ho99o9 tvoří duo rapperů TheOGM a Eaddy a doprovází je bubeník, na tomto turné je to Brandon Pertzborn. Ten má za sebou vystupování s Marilynem Mansonem, Black Flag nebo Corey Taylorem ze Slipknot, který Ho99o9 nedávno označil za „budoucnost tvrdé hudby“. TheOGM, vyšší ze dvojice rapperů, nastoupil na stage klasicky v masce, tentokrát to bylo něco mezi hlavou vetřelce a kloboukem lesního čaroděje. Bizarní představení odstartovalo písněmi Forest Fires a Street Power.

Inspiraci pro své texty Ho99o9 čerpají z prostředí sociální nerovnosti, kriminality a policejní brutality. Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou. Od toho je tu hlavně TheOGM s charakteristickým agresivním vyštěkáváním jednotlivých slov, maniakálním smíchem a hrdelními vokály. Proti němu stojí Eaddy, jehož rytmické rapování dodává písním řád a textům srozumitelnost. Celá produkce je postavená na bubeníkovi Pertzbornovi, jehož přebuzené beaty často splývají se samply, které hrají ve zvuku kapely důležitou roli. „Nemám své samply!“ stěžoval si TheOGM na začátku setu zvukaři, když se mu jich do odposlechů dostávalo nedostatečně .

Přišla improvizovaná část, při které TheOGM vykřičel do beatu pár vzkazů a Eaddy masturboval se stojanem na mic. Zhruba v polovině setu si dali kuřáckou pauzu za doprovodu skladby I Did It My Way od Franka Sinatry. Potom přišla další nálož vzteklých vokálů a kulometných bicích, do závěrečné části si nechali hity Knuckle Up a Bone Collector. Specifický pohyb rapperů gradoval, svíjení, headbanging až k zemi a maniakální grimasy nabraly na obrátkách.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Před koncem setu vzdali hold Keithu Flintovi z Prodigy, s nimiž jeli tour a jimž hostovali v songu Fight Fire With Fire. Od Prodigy zahráli krátkou kompilaci několika hitů, ale oproti jejich vlastním věcem šlo spíš o odpočinkovou pasáž. Jako přídavek zazněla skladba Master of Pain. Eaddy, teď už stejně jako jeho parťák nahoře bez, si neodpustil skok do publika a fanoušci v pitu naposledy zmobilizovali síly.

Kouzlo Ho99o9 je v živých vystoupeních. Jeho základními prvky jsou maximální nasazení, emoce a výstřední kostýmy i chování. Dohromady to tvoří obtížně stravitelnou podívanou, ze které mrazí. Koncert je většinou, pokud jde o prožitek, o několik úrovní výš než studiové nahrávky a Ho99o9 jsou kapelou, která toto potvrzuje.

Info

Ho99o9 (us) + Fvtvre
22. 2. 2020 Rock Café, Praha

foto © Tomáš Fiala

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?