Články / Reporty

Levnější než terapie (Amanda Palmer)

Levnější než terapie (Amanda Palmer)

Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 29.09.2019

Jak vůbec hodnotit osobní výpověď? Všem, co znají Amandu Palmer a její tvorbu, je jasné, že je jednou z nejupřímnějších osob hudebního průmyslu. Jak sama řekla v Hybernii, jejím úkolem je “být tím hlasem”, mluvit o věcech, o kterých se nemluví, “make light”. Taky že nevěděla, jak tohle turné propagovat, ale že lidi, co dorazí na její koncert, asi očekávají cokoliv. A tohle ona teď potřebuje.

Palmer v lidech budí dojem, že se znají roky, zřejmě je to její přítomností na sociálních sítích, nenuceným vystupováním, všemi těmi věcmi, co vadí jejím odpůrcům a internetovým hejtrům. Její poslední album There Will Be No Intermission je zatím nejtemnější a nejosobnější, ale vystoupení není jeho prezentací, spíš rozpravou, kterou Palmer prokládá relevantními písněmi napříč diskografií a vysvětluje. Mluví hodně. O věcech, nad kterými možná neuvažujeme, ale když jsme tady s ní, tak i jo. O umění a roli umělce ve společnosti, identitě umělce, o odpuštění, potratech a interupci, o mateřství, smrti. Vypráví historky, které znějí až prášilovsky, ale přitom je jasné, že se staly, to, jak mluví o emocích a pocitech, je reálné a úpřimné. Vystupuje pátý den po sobě, což je v tomto naložení obdivuhodné. Palmer vypráví o tom, jak v pubertě doma mlátila do klavíru do pozdních nočních hodin, pořád na něm praskaly struny a rodiče to tolerovali, protože jim bylo jasné, že je to levnější než psychoterapie.

fotogalerii z koncertu můžete vidět tady

Její slova často rezonují a uvíznou v hlavě, spolu s hudbou. U kohokoliv jiného by to sklouzlo ke kýči, u Palmer je jistá vyhrocenost normou. U nových písní se dozvíme celý proces tvorby (A Mother’s Confession, Bigger on the Inside) a najednou dostávají hlubší rozměr. Asi ji nemusím vidět a slyšet často, ale je to levnější než terapie. Na konci Amanda Palmer zve svoji Patreon rodinu na společné foto po koncertě, “pokud ještě přispíváte a chcete, tak se pojďte taky vyfotit a přispějete pak”. Co lidem dáš, to se ti vrátí. Několinásobně.

Info

Amanda Palmer (us)
26. 9. 2019 Divadlo Hybernia, Praha

foto © Jakub Václavek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Slastný tinnitus (Daughters)

redakce 22.10.2019

Syrový, upřímný koncert šel až na dřeň, za hranu sebekontroly. Očistný rituál i slastný tinnitus.

Dock, Bardo a standardy

redakce 20.10.2019

Umíte si představit situaci, kdy se majitel podniku postaví do dveří svého klubu, aby při vybírání vstupného všem vysvětloval, že je potřeba být během koncertu potichu?

Minulost v 16mm, současnost v Brně (Brno 16)

redakce 19.10.2019

Jak jsem se kdysi rozhodovala podle programu, dnes je pro mě důležitější celková atmosféra a socializační aspekt. Brněnská šestnáctka.

Síla představivosti (Laura Mvula)

redakce 17.10.2019

Všem jistě utkvělo její konstatování, že s orchestrem měli před koncertem jen jednu společnou zkoušku, což přirovnala k tomu, mít první sex a hned po něm dítě.

Staré vs. zastaralé: The Mystery of Bulgarian Voices ft. Lisa Gerrard

redakce 17.10.2019

S bohorovným úsměvem Buddhy a pompou Marie Antoinetty sice působila všelijak, její vokální charisma ale konečně dalo setu jasný charakter.

Intimita pro odcizené (Frankie Cosmos / Lina Tullgren)

redakce 14.10.2019

„The world is crumbling and/ I don’t have much to say,“ zpívá v písni Moonsea, která mi připadá důvěrně známá...

Příchod smutného Ježíše (Nick Murphy)

redakce 14.10.2019

Murphyho repertoár překypuje zajímavými hudebními řešeními a výpravami do různých hudebních žánrů, ale tentokrát mu trochu chyběla šťáva.

Jazz Goes to Town podruhé: Jazz bez klišé

redakce 13.10.2019

Možná se ve své představě snobského fanouška jazzu pletu, ale jestli (vůbec) nějací jezdí do Hradce Králové na Jazz Goes to Town...

Suverenita a zároveň zraniteľnosť (Lingua Ignota)

redakce 12.10.2019

Neviem, či ma niekedy prestane fascinovať tá úprimnosť, drásavá krása, monumentálnosť a zároveň intimita...

Jazz Goes to Town: Vládci chaosu (se saxofonem)

redakce 12.10.2019

Festival neskromný v line-upu. Nemá tendenci vozit vyložené jazzové superhvězdy, staví na kvalitě a neotřelých spojeních.