Články / Reporty

Levnější než terapie (Amanda Palmer)

Levnější než terapie (Amanda Palmer)

Andrea Bodnárová | Články / Reporty | 29.09.2019

Jak vůbec hodnotit osobní výpověď? Všem, co znají Amandu Palmer a její tvorbu, je jasné, že je jednou z nejupřímnějších osob hudebního průmyslu. Jak sama řekla v Hybernii, jejím úkolem je “být tím hlasem”, mluvit o věcech, o kterých se nemluví, “make light”. Taky že nevěděla, jak tohle turné propagovat, ale že lidi, co dorazí na její koncert, asi očekávají cokoliv. A tohle ona teď potřebuje.

Palmer v lidech budí dojem, že se znají roky, zřejmě je to její přítomností na sociálních sítích, nenuceným vystupováním, všemi těmi věcmi, co vadí jejím odpůrcům a internetovým hejtrům. Její poslední album There Will Be No Intermission je zatím nejtemnější a nejosobnější, ale vystoupení není jeho prezentací, spíš rozpravou, kterou Palmer prokládá relevantními písněmi napříč diskografií a vysvětluje. Mluví hodně. O věcech, nad kterými možná neuvažujeme, ale když jsme tady s ní, tak i jo. O umění a roli umělce ve společnosti, identitě umělce, o odpuštění, potratech a interupci, o mateřství, smrti. Vypráví historky, které znějí až prášilovsky, ale přitom je jasné, že se staly, to, jak mluví o emocích a pocitech, je reálné a úpřimné. Vystupuje pátý den po sobě, což je v tomto naložení obdivuhodné. Palmer vypráví o tom, jak v pubertě doma mlátila do klavíru do pozdních nočních hodin, pořád na něm praskaly struny a rodiče to tolerovali, protože jim bylo jasné, že je to levnější než psychoterapie.

fotogalerii z koncertu můžete vidět tady

Její slova často rezonují a uvíznou v hlavě, spolu s hudbou. U kohokoliv jiného by to sklouzlo ke kýči, u Palmer je jistá vyhrocenost normou. U nových písní se dozvíme celý proces tvorby (A Mother’s Confession, Bigger on the Inside) a najednou dostávají hlubší rozměr. Asi ji nemusím vidět a slyšet často, ale je to levnější než terapie. Na konci Amanda Palmer zve svoji Patreon rodinu na společné foto po koncertě, “pokud ještě přispíváte a chcete, tak se pojďte taky vyfotit a přispějete pak”. Co lidem dáš, to se ti vrátí. Několinásobně.

Info

Amanda Palmer (us)
26. 9. 2019 Divadlo Hybernia, Praha

foto © Jakub Václavek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Sub Focus – kdo chodí na starý djs?

Vadim Petrov 19.01.2020

Sub Focus nastoupí, potřese Bifidovi rukou a vypálí Rock It v double dropu s Take You Higher od Wilkinsona, synergické double dropy padají jeden za druhým téměř bez ustání.

Povolený sentiment na Balkáně (Božo Vrećo)

Ana Fligić 31.12.2019

Typické dlouhé vlasy, dramatický make-up, plnovous, elegantní, nejčastěji vlastnoručně navržené šaty, vysoké podpatky. Sevdah v Bělehradu.

Něco mezi (J.I.D)

Daniel Nádler 23.12.2019

Nevím, jestli zrovna tahle situace mu dodala kuráž nebo co se v něm zlomilo, ale pak bylo všechno jinak.

Náboženství: Island (Árstíðir)

Aneta Kohoutová 16.12.2019

Celým večerem se nese velký důraz na kořeny a pospolitost, chvílemi se v téhle situaci cítím trochu stísněně jako na sektářském kázání, do poznámek si píšu - guru feeling.

Bert & Friends jsou SUPR

Andrea Bodnárová 14.12.2019

Bezčasá benzinka se zjevuje v neonové záři a v místnosti nad ní jsou plyšová chlupatá křesla a misky s tutti frutti žvýkačkami.

Nikdy nejste doopravdy sami (Planes Mistaken for Stars)

Lukáš Grygar 12.12.2019

Středa dopoledne, hraje mi Neil Young, deska Broken Arrow, kterou zakládající kytarista Planes Mistaken for Stars považoval za trestuhodně nedoceněnou.

Tváře povědomé i nepřítomné (PAF Olomouc)

Viktor Palák 10.12.2019

„Po pravdě – nevim,“ odvětila jedna z porotkyň Chalupeckého ceny Vjera Borozan, když se jí moderátoři zeptali, zda se opravdu baví, anebo zda to jen předstírá...

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.