Články / Recenze

Strženi vírem (Swans)

Strženi vírem (Swans)

Kryštof Kočtář | Články / Recenze | 23.06.2023

Nejnovější studiové album The Beggar amerických Swans dělí od vydání toho předchozího necelé čtyři roky, přesto se zdá, jako by to bylo daleko více. Jednak proto, že ty roky byly nebývale vytěžující (covid, válka na Ukrajině…), ale taky je to nejspíš dáno motivy stáří, smrti a jakýmsi loučícím se podtextem nahrávky. „When Michael is gone, some other will come,“ zpívá Michael Gira, hlavní tvář kapely, rozhodným hlasem. Jeho vokál nás provází po celou desku a jako průvodce dokáže smířlivě uchlácholit i vyděsit. Vše má plně pod kontrolou a zve nás do svého nitra. To je všepohlcujícím vírem, v němž je snadné se ztratit.

V úvodní The Parasite jako by nám našeptával přímo do ucha, místy chraplavě a sípavě, jindy silně a zvučně, provázený vybrnkáváním na akustickou kytaru, která svou strohostí vyvolává pocit vyprázdnění, osamělosti. „Come to me, feed one me,“ zaznívá zlověstně. Vše se pak překlene k příkřejším dlouhým tónům, éterickému vanutí. Obdobně znepokojivě působil i singl Paradise Is Mine. Připomíná zvuky z dáli doléhajícího nočního rituálu, jakéhosi zaříkávání, a přesně takový má účinek: znejistí a vyvolá husí kůži, pod níž se otázky „Am I ready to die?“ a „Is there really a mind?“ přímo zarývají. Dojem onoho stahování do víru pak obstojně budí titulní The Beggar – cyklíme se v repetitivní mystické melodii pro kytaru –, ale až hmatatelně jej zpřítomní předposlední, nejexperimentálnější skladba The Beggar Lover (Three). Stopáží přesahuje čtyřicet minut a formou připomíná zvukovou koláž. Pod hladinou se táhnou spodní proudy, jež dokáží strhnout a občas něco vyplaví na povrch. Z ponorné změti droneového hučení stoupají útržky dětmi pronášených říkanek, hřmící tympán, ale též samply skladeb z předchozího alba.

The Beggar se ovšem neutápí v temných vlnách. Ačkoli skladba Michael Is Done může textově vystrašit, její oslavné vyústění povznáší. Ozývá se bití kostelních zvonů, které rozhodně není depresivní – skoro se nabízí říci, že Michaelovi neodzvonilo. Hymnické a triumfální zvony zaznívají i v dalších písních, mnohdy doprovázeny chorálem. Stejně tak přijde řada i na uvolňující cinkot zvonků, ukolébat svedou i jemné tóny lap steelu, do nichž Gira povzbudivě zpívá: „Freedom from fear!“ Nejopojnější je pak bezesporu skladba Ebbing, která vynáší k hladině. Objevují se i rychlejší a krapet přímočařejší skladby jako postpunková Los Angeles: City of Death. Závěrečná a v tempu taktéž rychlá The Memorious stojí na pevných pilířích rázné basové linky, její cyklická melodie vysvobozuje.


Ačkoli se v Girovi odehrávají různé vnitřní boje, opět se mu zdařilo přetavit je v arteterapeutické a posluchačsky fascinující album. To se mění náladami i tóny, stahuje nás do bezvýchodných hloubek i pozvedá k výškám, a navzdory tematizaci smrti a zániku nepůsobí jako rozloučení. Byť si tak Gira možná připadá, The Beggar dokazuje, že „Michael is NOT done“.

Obsáhlejší recenzi nového alba Swans najdete v letním dvojčísle Full Moonu, které vyjde 3. července.

Info

Swans - The Beggar (Young Gods, 2023)
Bandcamp

foto © su

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

The Smile zas pláčou nad lidským egem

Žofie Křížková 02.06.2024

The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.

Když bozi zestárnou (Těžké duše)

Martin Zoul 20.05.2024

Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.

Nepřestat křičet! (Doodseskader)

Klára Šajtarová 14.05.2024

Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.

Prosba o záchranu s příchutí nostalgie (Green Day)

Fí Poláchová 05.05.2024

Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.

Spolupráce, o tom to je (Lyrical Lemonade)

Tereza Bartusková 30.04.2024

Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.

Superhrdinský noir (Inkognito)

3DDI3 27.04.2024

Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace