Barbora Johansson: Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom zůstali přáteli

Filmový festival, který není jen filmový festival? Kinolab je nejen filmová, ale i diskuzní platforma zaměřená na současná socio-politická témata, která formou filmu a následné diskuze s odborníky podněcuje publikum k aktivnímu kritickému myšlení. Jak se dělá taková akce, odkud čerpá, s kým spolupracuje a co plánuje? To nám řekla kreativní vedoucí Kinolab Film Festivalu a zakladatelka platformy Kinolab Barbora Johansson.

Kinolab není filmový festival, ale filmově-diskuzní platforma, u nás poměrně ojedinělý model? Inspirovali jste se venku nebo jste k tomu došli jinou cestou? Co přesně si slibujete od takové platformy? Chci říct: bývá těžké natáhnout diváka na film nebo festival jako takový, co teprve dostat ho do diskuze, ať už pasivně nebo dokonce aktivně! Nebo máte jiné zkušenosti?

Formát Kinolab vznikl velice přirozenou cestou. Před pár lety jsem v Paralelní Polis založila Kino 43 a vedla ho do roku 2016. Tehdy mi přišlo málo pouze promítat filmy, měla jsem pocit, že je třeba vidět daná témata v kontextu současného dění, nedělat jednorázové akce, ale nabídnout divákům více úhlů pohledu. Proto jsem přišla s konceptem tematických cyklů, kde jsme se zabývali jedním tématem třeba i půl roku a v rámci toho pořádali každý druhý týden filmově-diskuzní večer s odborníky. Před dvěma lety jsme působnost rozšířili i mimo Paralení Polis, vyšli ven a přejmenovali koncept na „kino laboratoř” (Kino lab). Navázali jsme spolupráci například s Centrem současného umění DOX, kde jsme tvořili filmově-diskuzní cykly k hlavním výstavám, nebo s Přírodovědeckou fakultou, kde se řešila témata z pohledu přírodních a sociálních věd. Postupně jsme vyšli i za hranice, nyní spolupracujeme například se španělskou platformou Barcelona Creative Commons Film Festival.

Hlavním cílem aktivit Kinolab je poskytnout alternativní pohledy na stávající společenské systémy, podnítit kritické myšlení a inspirovat. Není to lehký úkol, ale v dnešním světě ho vnímáme jako velice důležitý. Proto se snažíme krůček po krůčku a v různých sférách divákům tento pohled poskytovat skrze ojedinělé snímky a diskuze s odborníky či autory daných děl. V rámci našich akcí máme vždy prostor pro dotazy a živelnou diskuzi. Zatím máme zkušenost, že většina diváků reaguje a zajímá se. Důležité pro nás je, aby si kus toho večera vždycky odnesli domů a přemýšleli o něm v kontextu své práce nebo světa kolem nich.

Aktuální akce se jmenuje Kinolab Film Festival s podtitulem How technology made us share. Mé myšlenky se mají ubírat tím směrem, že my nešérujeme obsah (hudební, filmový, warezový, sociální, jakýkoliv), ale technologie si šérujou s náma? To jsme docela blízko filmového Matrixu, v jistém smyslu?

Přesně tak, funguje to oboustranně, technologie si nás ochočily. Troufla bych si říci, že většina z nás má chytrý telefon a na sociálních sítích tráví většinu času, ale neuvědomuje si dopady svého chování. Přesunuli jsme do onlinu své životy a neuroticky se staráme o úspěch svých profilů, k čemuž nám dopomáhá sdílení nejrůznějších obsahů. Z onlinu se stal svět neomezených možností, kde je zdarma na první pohled dostupné téměř vše, od divokého sdílení děl jiných autorů přes pirátské stahování filmů. Lidé si neuvědomují, že vlastně kradou. Nás zajímá, do jaké míry je to vhodné, ať morálně nebo legálně, a jaké jsou možné alternativy.

V programu máte hodně zajímavých témat, vděčná by mohla být diskuze o lidovém umění kyberprostoru, stejně pozoruhodná se jeví dramaturgie filmové sekce: Slavoj Žižek, bezpečnost sdílení osobních dat na sociální sítích, téma nepodmíněného základního příjmu…

Minulý rok jsem byla prezentovat platformu Kinolab ve Španělsku na Barcelona Creative Commons Film Festivalu, který uvádí výhradně snímky označené licencí creative commons. Ta umožňuje, aby byl film sdílen bez jakýchkoliv omezení, což je velice zajímavá myšlenka. Nemusíte tak film krást, přesto ho můžete šířit dál, v některých případech i upravovat. Licence creative commons mají dnes mnoho možností. Barcelonský festival nám poodhalil spoustu zajímavých témat, které nám přišly důležité dál řešit. Proto jsme navázali spolupráci a přišli s prvním ročníkem festivalu u nás, čímž jsme se zařadili do celosvětové mapy CC World Festivals. První ročník jsme koncipovali především jako úvod do dané problematiky pro běžného uživatele internetu. Skrze filmy, diskuze a praktické příklady chceme divákům přiblížit způsoby legálního a ilegálního sdílení, upozornit na dopady jejich chování online, což se odrazí například v panelové diskuzi Lidové umění kyberprostoru.

Koncipujeme ho tak, aby nebyl jen suchou osvětou, ale praktické informace divákům přinesl zábavnou formou, proto jsme zvolili široké spektrum jak hraných, tak dokumentárních filmů. Kolik toho o sobě nesmíme vědět, abychom zůstali přáteli nám ukáže film Naprostí cizinci, proplujeme do sdílení Žižkových ideologií, nebo zjistíme, že vše je kopie díky snímku Everything is a Remix. Festival nabídne i vážnější témata bezpečnosti a kdo všechno se zajímá o náš profil na sociálních sítích například skrze snímek Nothing to Hide.

Jak vzniká celá akce? Kolik lidí na tom dělá, spolupracujete s někým konkrétním, jsou ve hře jedinci z akademické sféry?

Festival připravujeme v osmi lidech. Festivalové prostory nám poskytuje Centrum současného umění DOX, filmy dodávají distribuční společnost Film Europe, Barcelona Creative Film Festival a nezávislé produkce, hlavním mediálním partnerem je Radio Wave a tiskem propagačních materiálů nás podpořil letenský Tygr Tisk. Na přednáškové části spolupracujeme s poradensko-právním spolkem Fair Art, který zajišťuje kvalitu diskuzí a pozvaných hostů, mezi nimiž je spoustu odborníků na daná témata. Například právník a odborník na creative commons Matěj Myška, nebo i osobnosti, které situaci vidí zcela po svém, jako Martin Urza, autor knihy Anarchokapitalismus.

Co dále?

Rozhodně se tím ale s diváky nebudeme loučit. Z online sdílení do toho reálného vystoupíme příští rok. Bude nás zajímat, zda jsou otevřené systémy a sdílené služby budoucností naší společnosti. Druhý ročník festivalu se odehraje první a druhého listopadu 2019 a ponese podtitul Open Source Society.