Tomáš Kaňka | Články / Reporty | 25.03.2018
Myšlenky na krájení vlastní přítomností po roce aktivní, kolem sedmé osmé nejvíc. Za hodinu zahodíš tři večery, na dva další zapomeneš a na ten svůj dorazíš pozdě, protože ve všední dny to přece jezdí dobře. Je sobota, Žižkovská noc vrcholí.
Po dilematech začínám v Akropoli, která si tentokrát přisvojila to rock’n’rollové. První volbou První hoře, kapela pro koncerty, nonsensový kabaret stavící na osobitém crossoveru. Trochu metal, trochu rock, trochu punk, trochu jazz, hodně prog a převlékání kabátů jako základní princip. Kabaretní grimasy tu nejsou navíc, skvěle se doplňují s hudební náplní, někdy přímočaře energickou, jindy ironicky plačtivou. Vše musí skončit Absurdistánem. Klaun dává poslední etudku s bublifukem, poťouchlý Ježíš dostane na zadnici a pak už opravdu konec, který je jen skvělým začátkem.
Kritický předěl sedmé osmé mezitím pokračuje, počítám paralelní ztráty a Plusminusnula vynechávám, nejlepší kapelu pro Žižkovskou noc. Dopelord jsou blízko a stíhám. Polská sludge/stonerová houpačka tu byla už před dvěma roky a já tehdy zjistil, že mi ten žánr není tak cizí. V Akropoli mě to ale tentokrát neopíjí a ta cizost je zas blíž. Houpu snad už jen z dvouroční setrvačnosti, víc vydolovat nemůžu.
Po Dopelord už přelet z kopce dolů, do sklepa Žižkostela. Gnaw Their Tongues. Stačí jedna kytara, krkavčí vokál, pultík s elektronikou a fabrika na noise-black je na světě. Stroboskopy kříčí skrz na skrz zamlžené podzemí, vokál přidává bezútěšné blikance. Nizozemské dvojici se v tom útlaku daří zanechat i gradační linku – od strupaté plochy se přechází k rytmické salvě, od abstraktní hlukařiny k démonickým orchestracím. Slast.
Po běsech už zvládám jen Kittchena s Aid Kidem, tentokrát zas nahoře, v nóbl prostoru Vinohradského pivovaru. Set stojí na přepracovaných písních intimního Kontaktu. Zamilovaný už nejsme tak něžně, je tu hluk, neklid a občas i nejistota, co si s tou melodií počít. Kittchenovská poetika přitom žije. Báseň na tělo, které má díky elektronice Aid Kida ještě víc šancí k pohybu, byť někdy končí v křeči a nechce se plně odevzdat. Ve finále ale děkuje. Venku padá tma, kontakt končí.
Žižkovská noc
22.–24. 3. 2018, Praha
foto: Anna Baštýřová
Marek Hadrbolec 02.05.2024
Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.
Eva Karpilovská 29.04.2024
Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.
Alžběta Sadílková 28.04.2024
Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.
Filip Peloušek 28.04.2024
Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...