Lucie Tlustošová | Články / Recenze | 03.09.2019
Joea Goddarda oslovila nezávislá klubová scéna, Alexis Taylor hudbu naopak vyhledával v hitparádách. „Pořád jsem poslouchal Destiny’s Child,“ svěřuje se Taylor pro Guardian. Když zakladatelé dnes už pětičlenné kapely Hot Chip mluví v rozhovoru o svých posluchačských preferencích na začátku vlastní hudební kariéry, přímo tak definují dva nejzásadnější vlivy v jejich tvorbě.
Za dvacet let na scéně vydala britská parta sedm alb, to nejnovější A Bath Full of Ecstasy vychází stejně jako její předchůdkyně z taneční hudby. Tentokrát kapela přizvala ke skládání další dva producenty. Jedním byl člen francouzského dua Cassius Philippe Zdar, který zemřel dva dny před vydáním desky. Jeho syrový house obrušuje do stravitelnější formy druhý producent Rodaidh McDonald (The xx, David Byrne). Jeho odkaz se projevuje v nenásilné, ale nakažlivé chytlavosti, a tak vznikají hitovky jako je například Hungry Child. Tento singl doprovází zábavný videoklip, ve kterém se píseň stává součástí světa postav a ty se popuzené rušivým zvukem snaží najít jeho zdroj. Právě tento odlehčený postoj je typický i pro celou stopáž. Ať už na úrovni dílčích motivů jako je barevnost zvuku, futuristické prvky a atmosféra osmdesátek a devadesátek, nebo na hudební úrovni celé desky.
A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem od Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry. Na její poslední desku se nakonec dostala jen skladba Into Me You See, zbytek materiálu (Spell, Echo) předělali Hot Chip podle svého, a použili ho na sedmé desce. Z A Bath Full of Ecstasy čiší zasněnost, nostalgie a melancholie. Přesto vyznívá pozitivně jak v instrumentálu, tak ve vokálu: „Put the beauty of your heart break in the music you and I make.“ Nekomplikované slovní obraty občas vyznívají až triviálně, ale v lehkých melodiích mají své místo.
recenze na desku Why Make Sense? zde
Vana plná extáze. Jen se do ní ponořit a nechat všechny trable světa nad hladinou. A Bath Full of Ecstasy tenhle úlevný moment, ve kterém se izolujete od všeho okolo, nabízí. Dělá to ovšem přímočaře a na rozdíl od svých starších kolegyň (One Life Stand nebo In Our Heads) neodkrývá při pozornějším poslechu žádné rafinovanější struktury. Kvůli tomu to bohužel netrvá dlouho, než v téhle vaně zmizí všechna pěna, nakrabatí se konečky prstů a voda začne nepříjemně studit.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.