Články / Recenze

Vývoj nezastavíš (Arctic Monkeys)

Vývoj nezastavíš (Arctic Monkeys)

Anna Libánská | Články / Recenze | 25.09.2013

Horká indie vlna se přelila přes arktické břehy, a pokud Arctic Monkeys nechtěli nadobro zůstat u ledu uprostřed mrazivé pustiny, museli se chopit vesel a vydat se hledat nový teplý proud. Pochopili, že pokud chtějí navázat na předchozí úspěchy, musí ze sebe vydat něco víc a vytasili se s poctivými rockovými riffy, vsadili na silné refrény a lehce zapamatovatelné melodie.

Název alba si opičáci vypůjčili od Velvet Underground, kteří použili zkratku VU k pojmenování své kompilace téměř před 30ti lety. A v některých písních připomínají Velvety i hudebně, čemuž napomáhá hlavně zabarvení hlasu Alexe Turnera, který místy připomíná Lou Reeda (taková Mad Dogs by se na Loaded vyjímala dokonale). Deska AM je vyzrálejší, rejstříky pestřejší. Je mixem nyní tak populární psychedelie okořeněné nenuceným, a přitom líbivým popem, r’n’b a zabalená do rockového hávu. Arctic Monkeys srší nábojem a rozhodně nevykrádají sami sebe nebo někoho jiného, v určitých polohách byste je nejspíš ani nepoznali.

Možná i proto jsou recenze tak protichůdné. Nejlepší deska Arctic Monkeys? Nebo nejlepší deska dekády? Byla bych na superlativa velmi opatrná, raději si řekněme, co toto album není – generační výpověď. Arctic Monkeys byli po několik let hlasem mladé dospívající generace, ovšem leckteré pasáže na AM znějí jako stránky z deníku zastydlého puberťáka, přesto nepostrádají poetičnost a obraznost (Arabelle). I třicátník může plnit šuplíky básničkama.

Je hloupé do smrti zpívat o prvních láskách a mladických rebeliích, ale hezky se to poslouchá, a kluci to dobře vědí. To, že kapela dospěje a někam se posune, neznamená, že začne parafrázovat Aristotela a rozjímat nad globálním oteplováním, nelze se však ubránit pocitu, že starší texty byly mnohem uvěřitelnější. Fráze typu ,,Chci být tvůj vysavač, vdechnout tvůj prach“ působí spíše jako póza, kterou se arktické opičky pokoušejí vymazat ze své minulosti image vlasatých a zarostlých folkařů, s níž se prezentovali na minulém albu. Pro sichr se ještě ostříhali, nagelovali si vlasy a najali osobního stylistu (novinářská spekulace).

Póza nepóza, funguje jim to. Můžete se kroutit jak chcete, ale deska nemá jediné slabé místo, AM je jízda od začátku do konce. Nešokuje, nesnaží se přijít s něčím novým. Je chytlavá (minimálně chytlavější než předchozí Suck It And See ), stravitelná a bude vás bavit i po několikátém poslechu. Ano, bavit, Arctic Monkeys si nekladou za cíl být intelektuální kapelou, pod jejíž slupku pronikne jen pár vyvolených. Je to hudba pro běžné posluchače, kteří neholdují Justinovi a které Miley olizující kladivo na demoliční kouli nechává docela chladnými. O schopnosti opičáků oslovovat masy ostatně svědčí i přední umístění songu Do I Wanna Know? v hitparádě BBC a závratná rychlost, jakou AM mizí z britských pultů.

Pokud nedáte dopustit na první alba, je možné, že z AM nebudete nadšení. Kapela ovšem nemůže ustrnout ve svém vývoji. A fanoušci by taky neměli.

Info

Arctic Monkeys – AM (Domino Records, 2013)
www.arcticmonkeys.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Když bozi zestárnou (Těžké duše)

Martin Zoul 20.05.2024

Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.

Nepřestat křičet! (Doodseskader)

Klára Šajtarová 14.05.2024

Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.

Prosba o záchranu s příchutí nostalgie (Green Day)

Fí Poláchová 05.05.2024

Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.

Spolupráce, o tom to je (Lyrical Lemonade)

Tereza Bartusková 30.04.2024

Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.

Superhrdinský noir (Inkognito)

3DDI3 27.04.2024

Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Marko Damian a úpadok menom Skeeter

Matej Žofčín 09.04.2024

Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.

Kolekce rozmanitých emocí (Page Turners)

Tereza Bartusková 01.04.2024

Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.

Dva svety (Eva Sajanová & Dominik Suchý)

Veronika Vagačová 29.03.2024

Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace