Články / Reporty

Jazz, ethno i očistné hlukové orgie (Jazz Goes to Town)

Jazz, ethno i očistné hlukové orgie (Jazz Goes to Town)

Jiří V. Matýsek | Články / Reporty | 17.10.2017

Čtvrtý a pátý den festivalu Jazz Goes To Town položil nad veškeré dění jednu zásadní otázku: A je tohle všechno ještě jazz? Puristé museli být v Hradci Králové na rozpacích. Ti ostatní se podivovali, ale nakonec museli jen souhlasně kývat hlavou nad odvahou dramaturgů a libovat si v tom, jak je hudba variabilní a že stále se dá objevovat něco, co dokáže bořit stereotypy.

Oba večery měly podobnou strukturu - první část jazzovější, druhá experimentálnější/alternativnější. V pátek večer vykopli Ondřej Štveráček Quartet, který zpoza bicích jistil přesný Gene Jackson, dříve spoluhráč Herbieho Hancocka. Dobře naladěná parta předvedla šlapající vystoupení, uměřené, svižné a publikem po zásluze odměněné.

To marocká zpěvačka Oum, v české premiéře, to byla jiná. Vystoupení, které se o jazz opíralo snad jen v sólových nájezdech trumpetisty Camille Passeriho, bylo podmanivým výletem do pouští severní Afriky. Hudbě dominovala loutna oud, jejíž exotický zvuk se skvěle doplňoval se zasněnou, roztančenou zpěvačkou. Kořeny jazzu a blues jsou někde tady, v těchto oblastech, a v proměnlivé hudbě Oum je to slyšet. Pocitu, že tu hudbu vlastně znáte, se nedalo zbavit, přesto to bylo nové.

Sobotní podvečer otevřela dvojice sólových vystoupení v nádherné Městské hudební síni. Oba vystupující, bubeník Dano Šoltis i Paolo Angeli se svou speciálně upravenou kytarou, která vydá za celý orchestr, vytvářeli dojem soudobé vážné hudby nebo avantgardy. Strhující a působivé.

fotogalerie z koncertu tady i tu

Švédská sedma Angles 7 = odvaz. Ano, zprofanované, ale výstižné. Hutná, až rocková rytmika, epileptický vibrafon, nezastavitelný klavírista a hlavně trojice dechařů Martin Küchen (saxofon), Magnus Broo (trubka) a Mats Äleklint (trombón) v první linii. Celé své vystoupení hráli od podlahy a bez intelektuální strojenosti. Přímočarý groove, dobře naladěná a vtipkující kapela, improvizace i kompozičně svázané pasáže - to byl fantastický koktejl, který málem zbořil Besedu našlapanou k prasknutí. Hudbou, ale i extatickou reakcí publika.

Tečka za festivalem byla... zvláštní. Power trio Poisonous Frequencies přivezli fyzický, hlukový zážitek, který se pro část publika stal příliš velkým soustem. Melodie? Zbytečnost! Synkopovaný rytmus? Přežitek! Ďábelský a chaotický set měl však očišťující účinky. Výmluvná byla pauza na konci, když publikum potřebovalo nemálo vteřin, aby zareagovalo. A pak vybuchlo v dlouhém aplausu.

Jazz v názvu hradeckého festivalu je jen vodítkem. Třidvacátý ročník ukázal, že se pomalu a jistě stává festivalem alternativních přístupů k žánru. Tradice jsou opouštěny, a přesto je cítit úcta k nim. A takový je celý Jazz Goes to Town. Festival plný paradoxů, festival plný spojování nespojitelného. Jen dále!

Info

Jazz Goes to Town 2017
13. – 14. 10. 2017 Městská hudební síň, Studio Beseda, Bio Central, Hradec Králové

foto © Zuzana Průchová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Punkom slobode na stope (Chorobopop)

Jakub Veselý 06.05.2024

Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.

Skrýt se v tygřím obleku (Raein)

Marek Hadrbolec 02.05.2024

Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.

Nothing Works (Declan McKenna)

Eva Karpilovská 29.04.2024

Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.

Rezignace v nejlepším smyslu slova (Still House Plants)

Alžběta Sadílková 28.04.2024

Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.

Panorama války nad městem (Mayssa Jallad)

Filip Peloušek 28.04.2024

Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.

Zpěv odkvétajících slunečnic (White Ward)

Marek Hadrbolec 25.04.2024

Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace