mArcElkrIz | Články / Recenze | 11.12.2012
Slza kane pomaličku, stéká po tváři a náhle se střetne se sluneční září. Zlom, jas a třpyt. Tak se náhle prvotní, spíše tušený pocit nostalgie překlene v podivně magický okamžik. Stesk přechází v hřejivé chvění v hrudi, v lehký úsměv. V pocit, jako bych se vznášel několik centimetrů nad zemí. Nad zemí, v níž tlejí kosti blízkého přítele. Nad zemí drsnou a chladnou.
Jasně, tahle slova zní jako snůška příšerných frází, jako kýčovitá skica. Jenže zkuste si pustit album Mr. M nashvillského spolku Lambchop a uvidíte, že se po chvilce octnete na stejné vlně.
Hluboký, přesně frázující hlas Kurta Wagnera (toho podivínského strýčka od vedle s bejzbolkou těsně nad brýlemi) si vás dovolí spoutat a na okamžik uvrhnout do světa otevřených ran, nedobrých okamžiků a věčných začátků. Ale spíše než o lament jde o nadhled a občas i o štiplavý úšklebek. Místo folk-rockových struktur s elektrickým duchem alternativní country předchozích alb je album plné křehkých písní s až soundtrackově dramatizujícími aranžmá. Částečně výsledek střetu country s orchestry poloviny šedesátek, částečně skladatelská práce podle Burta Bacharacha, částečně šeptání osamoceného chlápka s kytarou do zapadajícího slunce. To vše kompaktně a ku prospěchu věci.
Tu vyplouvá na povrch ze stěny zvuků lupající basa, tu předivo flétny, tu kytarový motiv. Žádné střemhlavé vpády a excentrické výstřelky, žádný vybočující či hitově zavánějící song, žádná osudová sóla. Stmelené kompaktní dílo. Skvostné (a skvostně podané) písničkářství s ladně vystavěnou jednotnou atmosférou. Deska plná pokory a dobrého světla na cestu pro Vica Chesnutta. Vlastně jen takové obyčejné, poctivé a upřímné písně strejdy od vedle.
Jestli vás tahle vlna bere, necháte se unášet po celou dobu. A klidně opakovaně. A jestli na vás bude vlna otevřeného srdce slabá, budete se od půlky topit nebo brodit na mělčině. Každopádně se vyplatí ji zkusit...
Lambchop – Mr. M (City Slang Records, 2012)
www.lambchop.net
Tereza Bartusková 30.04.2024
Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.
3DDI3 27.04.2024
Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.