Články / Offtopic / / Komix

Znásilnění, nebo přirozená evoluce? (American Vampire vol.1)

Znásilnění, nebo přirozená evoluce? (American Vampire vol.1)

3DDI3 | Články / Offtopic / / Komix | 04.08.2013

Duo King/Snyder přivádí v Americkém upírovi k životu dva paralelní příběhy. První o dívce, která se nedobrovolně stane součástí mýtu, jehož se dnes po srdcervoucím (a mozky drásajícím) příběhu Belly a Edwarda nebojí kluci ani holky, jen racionálně uvažující dospívající. Ocitáme se v Los Angeles roku 1925, kde se k životu právě probouzí pohyblivé obrázky. Kráska se dostává se do křížku s upíry a snad toho neřeknu příliš, když prozradím, že za to zaplatí životem. Na scéně se objevuje nečekaný pomocník se špičatými zuby a slabostí pro sladké Skinner Sweet, zachrání jí život a změní ho od základů.

Druhý příběh vypráví o zrodu prvního upíra na novém kontinentu, kterým je právě prohnilý zloděj a sarkastický hajzl Skinner Sweet, toho času jedoucí na popravu a cumlající jakési cukrátko. Léta páně 1880 a Divoký západ je přesně taková žumpa, jak ji vykreslil Clint Eastwood v Nesmiřitelných. Vampýr se ze Sweeta stane úplnou náhodou a evropská upíří smetánka se proto postará, aby z hrobu, ve kterém skončil, jen tak nevylezl a postaví na něm přehradu. Skinner se ale po dvaceti letech ven dostane. Do podivné doby (“Starosta je Mexičan?!”), hladový, drobet nasraný, ale v mnoha směrech vylepšený. Cukrátka už jeho hlad neuhasí, a tak započnou jatka.

U Amerického upíra (první části, jak naznačuje číslovka na vazbě) jen těžko říct, kdo z autorů měl na výsledek jaký vliv. Oba autoři si ve vší skromnosti přehazují horký brambor viny (King v předmluvě, Snyder v doslovu) a každý je podepsán pod jiným příběhem, přesto tu něco nehraje. Silná ženská hrdinka bývá doménou románů Stephena Kinga, stejně jako láska k filmům. Přesto je příběh Pearl, tvrdě pracující dívky nucené konfrontovat evropské krvežíznivé stvůry, až kingovsky povědomý. Stojí ale pod ním jméno Scotta Snydera, jehož dítětem je hlavní antihrdina Kingova příběhu (to sám přiznává) - Skinner Sweet, který paradoxně Kinga nepřipomíná ani trochu. Jen je tu obvyklá Kingova berlička, spisovatel vypravěčem. Jako by se oba snažili vepsat do bot toho druhého. Nic proti tomu, je to osvěžující a řádně osudové.

Snyder s prvním upírem přeměněným v Severní Americe mění klasická pravidla žánru. Jistě, máme tu Evropany, kterým vadí sluníčko a nefandí nábytku z borového dřeva, ale taky tu máme americké upíry, kteří jsou (ach, ta yankeeyovská ješitnost) v mnoha směrech lepší. Abych vám nezkazil všechnu legraci, uvedu pouze, že jsou krapet trvanlivější a slunce jim nevadí. Leckomu může tohle kopání do legendy připadat urážející, ale právě naopak. Otevírá to nové obzory, druh příběhu, který neznáme, a na pozadí toho je budována moderní Amerika. Snyder si pohlídal dobové reálie a jedna z konfrontací se odehrává u proslulého nápisu HOLLYWOODLAND, když už jsme v tom Městě andělů. Jatka, jichž jsme na stránkách svědky, jsou v určitých drobnostech podobné spoustě moderních příběhových variací na téma, z nejznámějších zmiňme upírobijce Bladea a sérii Underworld s latexovou zadnicí Kate Beckinsale.

Kresbu měl na svědomí Rafael Albuquerque, který se může pochlubit kusy Savage Brothers, Blue Beetle, Crimeland nebo Superman/Batman. Nemohu ji vysloveně pochválit, ale patří mezi lepší průměr s očividnými odkazy na Hellboye Mikea Mignoly (dobře si prohlédněte dekadentní výzdobu upířího sídla). Místy je jeho kresba ostrá, místy rozmazaná, postavy nevypadají vždy stejně a nebýt úžasné práce s barvou Davea McCaiga, výsledek by vypadal mnohem hůř. Přesto mohu úvodní kapitolu ságy vřele doporučit.

Kniha vychází v prvním českém vydání pod nakladatelstvím BB/art. Je vázaná a v knihovničce vypadá opravdu dobře. Na závěr je přidáno několik skic, obálek a vybraných stránek scénáře, o překlad se postaral zkušený Viktor Janiš. Podle posledních informací je série prozatím pětidílná a podíváme se v ní do Las Vegas třicátých let, mrazivých zákopů druhé světové války a na komunistické šílenství let padesátých. Snyder přežvykuje legendu po svém a jen tak mimochodem dodává, že dějiny Spojených států amerických byly, navzdory spoustě keců o toleranci a svobodě, vždycky psány krví. Sladkou krví.

Info

Rafael Albuquerque, Stephen King, Scott Snyder: Americký upír (BB/art, 2013)
www.bbart.cz/katalog.asp?id=2807

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Temnota vábí (Batman Mikea Mignoly)

3DDI3 15.06.2021

Povídky plné mystiky a hororu. Proč mystiky a hororu? Protože Mignola.

Neocomicon zjišťuje, co po lidstvu chtějí Lovecraftovi Prastaří

Martin Šinkovský 10.06.2021

Nepřekvapí, že se do vlastních adaptací Lovecrafta pustil Alan Moore, vedle Alejandra Jodorowského asi největší současný mystik současného komiksového světa.

Šíleně smutná princezna (Wonder Woman: Mrtvá země)

3DDI3 15.05.2021

Edice Black Label, která na zavedené superhrdiny nahlíží novým (dospělejším) způsobem, byl od DC geniální tah.

Prachy je to slovo nejkrásnější (Showman Killer)

3DDI3 04.05.2021

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii... Mocichtivý stařec vytvořil dítě z DNA surového zabijáka a matky s nulovou mentální aktivitou.

Zlí elfové na Manhattanu (Válka říší)

3DDI3 24.04.2021

Vydavatelství Crew vyslyšelo volání fanoušků po vydávání velkých marvelovských událostí, které spojují vícero super hrdinských příběhů v jeden celek.

Mít z něčeho Nervy není konec světa

Martin Šinkovský 18.04.2021

Nervy mají ambici stát se jednou z nejdůležitějších knížek, kterou si dospívající přečtou.

Depresivní danse macabre v rytmu hodin domácí výroby – Brloh

Martin Šinkovský 11.04.2021

Zatímco finské thrillery zaplnily police knihkupectví a temné televizní seriály zhusta okupují obrazovky, u komiksů je průnik finských nájezdníků zatím skromný.

Vymývání mozků a ideje vedoucí ke zkáze (Čertův rypák a Tulipánek)

Martin Šinkovský 31.03.2021

Příběhy Čertův rypák a Tulipánek na sebe nijak nenavazují, přesto spolu ladí prostředím i některými tématy.

Táta míchá kartami… (Masasumi Kakizaki a Zelená krev)

3DDI3 28.03.2021

Série, jakkoliv poctivě vyprávěná, působí jako seriálový Deadwood přetřený japonským nátěrem. Nic extra originálního se v ní neděje, zato v ní není nouze o akci a nádherné obrazy.

Galactus symbolický (Silver Surfer: Podobenství)

3DDI3 17.03.2021

Hlavním tahákem díla je bezpochyby Moebiova kresba. Sám Giraud přiznal, že kresba Silver Surfera pro něj byla velkou výzvou.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace