Jakub Šíma | Články / Recenze | 04.12.2012
Ian Bavitz vydal po pěti letech nové album. A těch pět let je na nahrávce znát. Smrt nejlepšího kamaráda Camu Taa, rozloučení se zaniknuvším labelem Def Jux i konec manželství. Přes složité životní období se podílel na několika projektech: produkoval třetí album dvojice Felt (Slug a Murs) a se starými kumpány Rob Sonicem a DJ Big Wizem dali dohromady album Hail Mary Mallon (inspirované postavou známé přenašečky tyfu ze začátku dvacátého století). Novinkou je, že Skelethon je první album, které si Aesop Rock produkoval sám. Podle jeho slov za tím nestojí neshody s Blockheadem, ale jen příliš komplikovaná spolupráce na trase New York - San Francisco.
Pro nahrávku je zásadní Aesopův velký osobní vklad, který se projevuje především v textech. Ty působí naléhavě a sarkasmus, křížený s mnohdy až existenciální výpovědí, vytváří pole pro slovní hříčky, které vyvolávají místo úsměvu škleb. Texty mají příliš velký nadhled, než aby působily smutně či zoufale, ale optimistu z vás neudělají ani omylem. Styl psaní má občas blíže k próze než k rapovým textům (ZZZ Top) a v Ruby 81 Aesop Rock ukazuje, jak dokáže vystavět text, když popisuje scénu, která působí jako záběr kamery na rodinu sledující ohňostroj v momentě, kdy v zahradním bazénu tone jejich dcerka.
Jindy Bavitz nechá, aby se projevil jeho zvláštní smysl pro humor. A tak se v tracku Grace malý chlapec modlí (nejspíše odkaz k dětství), aby Bůh vyhubil všechnu zeleninu, a v Homemade Mummy popisuje, jak správně provést domácí mumifikaci kočky. Různost témat prozrazuje, že se nedrží jednotného konceptu a jedinou patrnou úběžnicí je: toto je Ian Bavitz ve svých šestatřiceti letech.
Album je plné aluzí, které mají pro celkový smysl tracku někdy větší a někdy menší roli, ale každá poskytuje zajímavou možnost k interpretaci. Abych byl přesnější: ony nejen poskytují možnost, ale k interpretaci přímo nutí, jelikož jinak zůstane většina obsahu skryta. Aesop Rock se nesnaží o jasnost, ale korzuje po tenké hranici smyslu a posluchače nechá k této hraně přicházet, vzdalovat se, ale nikdy mu nedá pocit, že ji drží pevně v rukou. Tato mnohovrstevnatost nemá daleko k šifře a činí opakovaný poslech nezbytným.
Flow (typická vysokou kadencí slov a občas protáhlými koncovkami na konci verše), kterou rapuje, spolu se specifickou barvou hlasu vytváří projev, na který je posluchač zvyklý ze všech předcházejících alb. Hudba dotváří text a stejně jako on je charakteristická jistou naléhavostí. Nemá klidná místa, která by dala posluchači vydechnout, a je šitá na míru jednotlivým textům, graduje spolu s nimi a vytváří komponovaný celek.
Zvučné bubny udávají rytmus tvrdým synťákům, ale i ty občas poleví a uvolní prostor kytarovým riffům. Na desce tak hostují jeho přátelé, jmenovitě Allyson Baker (bývalá manželka), Nicky Fleming-Yaryan a Hanni El Khatib. Základními prvky melodie však zůstávají samply. Jejich použití se odvíjí od progresu, který mají beaty. Někdy je sampl užit jako hlavní motiv, jindy má jen epizodní roli a víckrát jej neuslyšíte.
Celkově působí deska zase o něco vyzrálejším dojmem. Za to si však vybírá daň, protože vyžaduje trpělivé posluchače. V rámci vývoje se Aesop Rock drží linie nastolené minulými alby, ale zároveň plně reflektuje nedávné životní zážitky, které onu nastolenou linii zakřivují do temnějších míst. Skelethon je album, které vyžaduje svůj čas, aby se vám vrylo pod kůži, a za to se umí bohatě odměnit.
Aesop Rock – Skelethon (Rhymesayers Entertainment, 2012)
www.aesoprock.com
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.