Karel Hastrmanský | Články / Reporty | 28.04.2013
To jsme zase někam vlezli. Sklep na olomouckém Dolňáku. Vlhko, smrad a mlha, co by se dala krájet. Bání všichni, někteří i dvě naráz. Omladina, holčičky v minišatičkách. Na čepu pelhřimovskej Poutník, odrbaný stoly a lidi, co blbě čumí. Luxusní špeluňka, co vám budu. Kapely z MMM nejsou žádný ořezávátka a netvrdím, že musí hned vyprodat Jazz Tibet, ale tohle už byl krapet kentus. O půl deváté protnuli plesnivinu oběžné dráhy Planety. Borci nahodili kvádra ve spižírně za barem a šli se prát s mizernou akustikou a zvukařem, který nebyl.
Kapela lásky, syrová romantika. Orel fousatý je fenomenální kytarista s hodně zajímavým vokálem, no James Dean Bradfield hadr. Skromný, nenuceně suverénní projev, tremolo jako penis v jemné masturbaci, pod sebou výkladní skříň shoegazeových udělátek. Jenže Bejbiše ani miliónem krabiček nenahradíš a ta druhá kytara tam citelně scházela, marná lásky snaha. Jedna nová skladba, Vlci v pozměněném aranžmá, Pod nocí nad ránem, 68, nakonec dobrý, hodně dobrý, ale půl hoďky a šlus. Basák se musel poroučet na noční rychlík.
Dál už se o zábavu starají Indoš s Palmou a jejich LETO. Vadná kabeláž a chybějící redukce se řeší skoro hodinu a následná dvacetiminutovka klávesových přehmatů a nefunkční techniky vyznívá strašlivě rozpačitě. „Indoš, pičo, pojď hrát!“ volá něžně Palma souputníka na scénu. Struny svého pána naštěstí poslouchají, i tichý dívčí zpěv se zděnou kobkou nese kupodivu velmi obstojně. Za statečnost palec nahoru. Držte se, ať neskončíte jako studiová kapela. Byla by to škoda.
Jdu na vzduch. Teploučko, úplněk. Venku nacamranej borec s igelitkou vymýšlí, kam by složil obsah střev. Miluju Olomouc. Na Syrupy už čeká jen hlouček nejvěrnějších, jasný, lidi přišli hlavně na Planety a zítra se jde do školy. Velká chyba! Jablunkovské trio to mydlí jak smečka dobrmanů urvanejch ze řetězu. Echtovní garážová řežba. Nejsou lidi, není zvuk, nevadí. „Já se vůbec neslyším!“ hlásí frajer od basy. „To já slyším jenom sebe!“ kontruje kytara. Zaclona to nevěřícně sleduje od bicích, jako by se těšil, až to bude mít za sebou. Nejenom že dobře vypadá, ale navíc to fantasticky míchá, i s napůl zrušeným kopákem, prosím pěkně. Radost koukat se mu pod ruce.
Škoda, že to celé zabil zdejší maestro buranissimo forte. Ožralej a zhulenej jak sádrovej ježek začal hrát s kámošema starou dobrou klubovou pošťuchovačku. Chudák nepochopil, že tohle fakt nejsou UK Subs na předměstí Birminghamu před dvaceti lety. Kluci jsou kluci, až na to že jejich nadšení pro sexuálně frustrovanou strkanici už nikdo jinej nesdílel. Ze všech nejmíň asi slečna s fotoaparátem, co po jedné ráně hodila luxusní rybičku a zaryla nos do betonu. Jo jo, děsná sranda, ty vole. Už během Planet foukal ten chuj Orlovi travku přímo do ksichtu a Indošovi pak fundovaně tunil knoflíky na ampu. S ostentativně vystrčeným dotykáčem a výrazem ředitele zeměkoule. Nevadilo by, že ten tragéd dělá debila ze sebe, ale totálně tím degradoval dojem z kapel, který celej ten večer odmakaly. S takovou ho příště vynesou v zubech. Po kouskách.
Planety + Leto + Laundered Syrup
25. 4. 2013, U Magora, Olomouc
Eva Karpilovská 29.04.2024
Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.
Alžběta Sadílková 28.04.2024
Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.
Filip Peloušek 28.04.2024
Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.