Články / Reporty

Hadí sykot (z Varů) II.

Hadí sykot (z Varů) II.

Veronika Havlová | Články / Reporty | 05.07.2022

Třináct filmů a zatím z toho byl vždycky minimálně podnětný zážitek. Jedním z nejlepších byla Zapomenutá země (Vanskabte Land/Volaða Land) islandského režiséra Hlynura Pálmasona. Jde o film veskrze dvojjazyčný, konkrétně islandsko-dánský.

Dvojjazyčný je původní název, dánsko-islandské je i herecké obsazení. A především z prolínání a zápasu těchto dvou kultur vychází téma filmu: někdy v druhé půli 19. století se vydává mladý energický luteránský pastor z Dánska na Island, aby tam dohlédl na stavbu kostela a stal se v místní obci duchovním pastýřem. Volí si komplikovanější cestu přes část ostrova, aby se cestou lépe seznámil s místním lidem a přírodními krásami, jež plánuje zachytit svým fotoaparátem. Zásadní je pro něj jeho společník - tlumočník mezi oběma jazyky, mezi oběma kulturami. Už na lodi je pastor zjevně novým jazykem stejnou měrou popouzen jako fascinován. („Proč máte tolik výrazů pro déšť? To se nejste schopni rozhodnout?“) Nicméně elegantní, přátelský a jemný tlumočník dovede svou přítomností všechno uhladit a smířit pastora nejen s jízdou na tvrdohlavých konících, ale i s drsným průvodcem Ragnarem. Ovšem poté, co hlavně pastorovou vinou tlumočník zahyne při překonávání řeky, se mu dveře k možné šťastné lásce na Islandu a k Islandu definitivně zavírají. Ragnar ho sice zachrání před smrtí a dopraví do cíle, tam však přes veškerou upřímnou či zdánlivou snahu místních nejde nic podle plánu.

V Pálmasonově filmu všechny složky perfektně fungují v představení Islandu jako země specifické krásy, z níž jde hrůza a kde jako by za každým kamenem vykukují trolové. A je celkem jasné, že taková země nemůže být dvakrát přátelská k tomu, kdo ji chce obrátit na luteránskou víru. Je důležité si uvědomit, že Island byl sice pod dánskou nadvládou od poloviny 16. století, jeho odlehlost mu však dlouho zajišťovala faktickou nezávislost. Od devatenáctého století se začaly vzdálenosti povážlivě zkracovat, takže rostl i tlak na kolonizaci Islandu. Ať už za tím byly finanční zájmy nebo idealismus, Islandu bytostně cizí náboženství se tu začalo čím dál víc prosazovat. Ostatně dodnes se k luteránskému náboženství hlásí přes 60 % islandských obyvatel.

Pálmason na dvojici hlavních hrdinů, pastorovi a Ragnarovi, ukazuje, jak dynamický a nejednoznačný je/byl/mohl být vztah mezi těmito dvěma kulturami. Ragnar zprvu působí jako až příliš typický Islanďan: dokonale rozumí přírodě a zvířatům, skoro všechny své činnosti doprovází zpěvem lidových písní, každé ráno provádí jakési „domorodé” cvičení, jeho tělo se svou šlachovitostí podobá tělu divoké šelmy. Pastor naopak působí křehce, nicméně v očích mu plá touha po poznání a do přírody se s fotoaparátem vydává s odhodlaností bílého objevitele. Časem se ale ukazuje, že v Ragnarovi je i velký kus dánské kultivovanosti, a v pastorovi naopak pořádná porce islandské divokosti. Oba mají společnou neschopnost přijmout tuhle svou „nepřátelskou” část. Oba v sobě mají něco, co začalo jako fascinace jinou kulturou, jiným jazykem, ale vlivem okolností se překlopilo do nenávisti. A právě to, jak jsou si oba dva blízcí, vede k nevyhnutelnému střetnutí s tragickým koncem. I když, jak napovídají sekvence statických záběrů, které každou mrtvolu objevující se v příběhu nechají postupně pohltit krajinou, co je jeden živý či mrtvý tvor v porovnání s islandským všehomírem? Takže jakápak tragédie…

PS: Už jsem přišla na smysl znělky s „Janžurkou”! Pan příslušník chtěl být vždycky paní Janžurovou, a tak si nechal ukrást její cenu nevyčíslitelné ceny. A paní Janžurová zase vždycky chtěla být příslušníkem, proto jí udělala radost soška pohraničníka s věrným psem.

Info

56th Karlovy Vary International Film Festival
1.–9. 7. 2022
Karlovy Vary
Fb událost

vizuál © se souhlasem KVIFF

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Tóny chorobné, způsoby nejtemnější (Tones of Decay)

Dantez 20.09.2022

Záhrobí, nezemskost, rozklad i něco Satana. Mozky stojící za Kreas Promotion se chopily šance a v doznívajícím festivalovém shonu chytají nejzvučnější jména soudobého death metalu.

Bydliště zvuku nestálé (Order of Sonic Chaos 2/3: MSHR, EJTECH)

Minka Dočkalová 18.09.2022

Odradek v Kafkově povídce na dotaz „A kde bydlíš?“ odpoví „Bydliště nestálé“, zatímco se směje smíchem, který zní jako spadané listí... Terén a jeho zákruty.

Vysmát se vší bolesti světa (Shilpa Ray)

David Stoklas 15.09.2022

Shilpa Ray střídala mohutný chraplák s jemným hlasem, v melancholičtějších polohách vzbuzovala smutek, v těch energických jste se jí musel bát.

Když tě budí Sohn ze spaní

Veronika Mrázková 13.09.2022

Když vstal zpoza kláves, rozpovídal se. Ani ne o nové desce, která vyšla teď v září, ale o tom, jak je to všechno „fucking awesome” a že jsme teď komunita…

Slib mi, že nezapomeneš snít (Austin Antoine + Moonchild)

Veronika Mrázková 12.09.2022

„Kdo je tady na rande? A kdo si tím není jistý, ale doufá, že to jako rande dopadne?” Rapper, bavič, zdatný stand-up komik, zpěvák, performer, ale taky Moonchild.

Na kontexte záleží. Teda pokiaľ zrovna nie ste Emma Ruth Rundle... (ArcTanGent Festival 2022)

Lucia Banáková 27.08.2022

Festivalový ekvivalent Spartan Race poskočil na evolučnom rebríčku o niekoľko stupňov, a to so všetkým kladmi, aj zápormi, čo takýto krok prináša.

Metalová plichta za zdmi slezskoostravského hradu (Metal!!!)

Dantez 24.08.2022

Osud si na ostravskou hradní oslavu extrémní kytarové hudby v podobě festivalu Metal!!! nachystal několik pastí. A vybruslit šlo jen z některých.

Jak se klukům z Boskovic plní festivalový sen (Raveyard 2022)

Nikol Halamásková 24.08.2022

Mindicted Crew s partou dobrovolníků se letos pustila do dalšího ročníku festivalu pro mladé, protože to je podle nich přesně to, co okolí malebného města postrádá.

Královna Šumavy (Dobršská brána 2022)

Aneta Kohoutová 23.08.2022

Déšť nás vyprovází i na cestě zpátky. Na palubní desce opatrně rozkládám šestnáct popsaných a rozpitých stránek fialového sešitu a troje čerstvě promočené ponožky.

Pomíjivý strach z prázdnoty (Order of Sonic Chaos 1: Ephemeral Shrine)

Minka Dočkalová 23.08.2022

Podzemní prostor, který průběžně hostí experimentální projekty nonkonformního uskupení Terén, je charismatickým místem, které každé instalaci dodává naprosto specifický výraz.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace